Milan Cais
MgA. Milan Cais | |
---|---|
MgA. Milan Cais (20. prosince 2006) | |
Základní informace | |
Jinak zvaný | p3D-01, Bublajs |
Narození | 25. května 1974 (50 let) Praha |
Povolání | sochař, výtvarník, hudebník |
Nástroje | bicí |
Aktivní roky | 1988 - současnost |
Příbuzná témata | Tata Bojs |
Manžel(ka) | Klára Caisová |
Děti | 3 dcery |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Cais (* 25. května 1974 Praha) je český výtvarný umělec a zároveň bubeník, zpěvák a textař skupiny Tata Bojs.
Hudební tvorba
[editovat | editovat zdroj]Více o Caisově hudební dráze v hesle skupiny Tata Bojs
Hudební skupinu Tata Bojs založili Cais s Mardošou (baskytaristou a textařem), se kterým se znají už od mateřské školy (rok 1979) ještě coby žáci základní školy. První koncert odehráli v roce 1988.[1] V roce 1991 vydali první album, do roku 2020 celkem deset řadových alb a další alba kompilací, remixů nebo symfonických verzí jejich skladeb.[2] Svoji hudební dráhu Tata Bojs shrnuli v roce 2018 na výstavě soch, multimediálních objektů a instalací Tata 30js v Centrum současného umění DOX v Praze [3]. Při této příležitosti vyšla rovněž objemná publikace Tatalog s řadou archivních materiálů.[4] Mimo kapelu Tata Bojs spolupracoval s hudební skupinou Kašpárek v rohlíku, v roce 2015 složil hudbu k celovečernímu loutkovému filmu Malý pán a o tři roky později (spolu Ondřejem Galuškou) také skladby k dětskému představení Divadla v Celetné Krev není voda.[5][6]
Výtvarná tvorba
[editovat | editovat zdroj]V letech 1992–1999 Cais studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech sochařů Huga Demartiniho a Jindřicha Zeithammela a vizuálního umělce Jiřího Davida.[7] Jádrem jeho umělecké tvorby je sochařský objekt, ale rejstřík jeho tvůrčích prostředků zahrnuje také manipulovanou fotografii, video, kresbu nebo instalaci. Jeho objekt Kapkostroj byl součástí projektu Zahrada snů v českém pavilonu na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aiči. Spolu s výtvarným umělcem a hudebníkem Petrem Niklem a dalšími autory se podílel na sérii interaktivních výstav Hnízda her, Orbis Pictus, Labyrint světla, Leporelohra nebo Play.[8] Ilustroval knihu Nanobook svého spoluhráče ze skupiny Tata Bojs a dlouholetého kamaráda Mardoši, která bylo oceněna 3. místem v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2004.[9] V roce 2015 vytvořil skleněnou plastiku udělenou toho roku laureátům Ceny Paměti národa.[10] Používá pseudonym p3D-01.
Práce pro rozhlas
[editovat | editovat zdroj]Pro stanici Český rozhlas Vltava připravuje pravidelné pořady Sedmé nebe.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tata Bojs: Za 25 let v kapele jsme toho museli i dost obětovat. E15.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ TATABOJS. www.tatabojs.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ HTTPS://WWW.SOLIDPIXELS.NET, solidpixels. DOX – TATA 30JS. DOX [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Tatabojs – Tatalog - BiggBoss Shop. shop.biggboss.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Člen Tata Bojs Milan Cais složil hudbu k Malému Pánovi, jeho děti si ji oblíbily. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Divadlo v Celetné » Krev není voda [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Artlist - databáze současného umění: p3D-01. www.artlist.cz [online]. [cit. 2020-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Signal Festival [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Nejkrásnější české knihy roku 2004. www.czechdesign.cz [online]. CZECHDESIGN [cit. 2020-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Čtyři bojovníci proti nacismu převzali v Národním divadle v Praze Ceny Paměti národa. romea.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Sedmé nebe s Milanem Caisem. Vltava [online]. 2022-05-03 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Cais na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Cais
- Milan Cais v informačním systému abART
- Rozhovor o Caisově samostatné výstavě Dveře dovnitř v Opavě (2016) Archivováno 22. 10. 2020 na Wayback Machine.