Milan Šimečka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Šimečka
Narození6. března 1930
Nový Bohumín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. září 1990 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBratislava
Povoláníspisovatel, filozof, politický spisovatel, literární kritik a publicista
Alma materMasarykova univerzita
Tématafilozofie, literatura, publicistika a literární kritika
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (1991)
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
DětiMartin Milan Šimečka
PříbuzníMichal Šimečka (vnuk)
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Šimečka (6. března 1930 Nový Bohumín, dnes část obce Bohumín – 23. září 1990 Praha) byl český a slovenský filosof a literární kritik, otec spisovatele a publicisty Martina Šimečky.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě 1949 vystudoval českou a ruskou literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Brně, kterou absolvoval roku 1953. Ve školním roce 1953/1954 učil na jedenáctileté střední skole v Kroměříži; poté se stal odborným asistentem na Univerzitě KomenskéhoBratislavě, odkud v roce 1958 odešel na Vysokou školu múzických umění, kde se i habilitoval. Byl členem Komunistické strany Československa a na uvedených školách vyučoval marxistickou filosofii.

Léta 1970 byl pro své ideové postoje přinucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. Roku 1981 byl v akci Státní bezpečnosti „Francouzský kamion“ obviněn za údajný trestný čin podvracení republiky (§98 odst. 1, 2 písm. a, b) a vzat do vyšetřovací vazby v Bratislavě a v Praze-Ruzyni, kde byl držen od 6. května 1981 do 27. května 1982.[3]

Po listopadu 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla; 23. září 1990 v Praze ve věku 60 let zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Sociální utopie a utopisté, 1963
  • Krize utopie, 1967
  • Obnovení pořádku, samizdat 1978; 1979 Kolín nad Rýnem Index
  • Můj soudruh Winston Smith, 1984 fejeton
  • Kruhová obrana, samizdat 1985
  • Konec nehybnosti, 1990

Vývoj postojů[editovat | editovat zdroj]

V prvních knihách přibližuje odkaz Thomase Mora, Tommase Campanelly, Francise Bacona, Morellyho, Mablyho, Saint-Simona, Fouriera a Owena, vnímá jako proces vývoje myšlenek o hledání návodu na nastolení spravedlivé společnosti, který vrcholí až přínosem Karla Marxe a Friedricha Engelse, kteří dali myšlence nastolení univerzální komunistické společnosti vědecký charakter:

„Tato kniha chce především upozornit na to, že nepřetržitě, po celá staletí udržovala sociální utopie ve vědomí lidí velké pojmy, které jsou obsahem i moderního komunismu a které najdeme v úvodu k Programu komunistické strany Sovětského svazu: Komunismus plní historické poslání – zbavit všech lidí sociální nerovnosti, všech forem útlaku a vykořisťování a válečných hrůz – a nastoluje na světě Mír, Práci, Svobodu, Rovnoprávnost, Bratrstvo a Štěstí všech národů.“[4]

V pozdějším období marxistická stanoviska opustil a stal se příznivcem Popperovy otevřené společnosti.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dejiny filozofie na Slovensku v XX. storočí. Bratislava: Infopress, 1998. ISBN 80-85402-32-7. S. 388–395. 
  2. Milan Šimečka [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  3. SCHOVÁNEK, Radek. Přijel karavan a zatýkalo se: největší akce proti disentu 80. let - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2016-04-28 [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. 
  4. ŠIMEČKA, Milan. Sociálne utópie a utopisti. [s.l.]: Osveta 196 s. Dostupné online. (slovensky) Google-Books-ID: LwvJtgAACAAJ. 
  5. https://www.researchgate.net/publication/272622482_Simeckovo_zmahanie_sa_s_utopiou_a_jeho_cesta_k_otvorenej_spolocnosti_Simeckas_vain_struggle_with_utopia_and_his_journey_to_an_open_society_-_in_Slovak

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIKLOVÁ, Jiřina. Filozof, jehož odsoudili k lopatě. Horizont. Lidové noviny. Praha: MAFRA, 19. září 2015, roč. XXVIII, čís. 220, s. 12. ISSN 0862-5921

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]