Pecilka pobřežní
 Pecilka pobřežní | |
|---|---|
 Obrázek z knihy The freshwater fishes of British Guiana (1912), samec, samice | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | Obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | Ryby (Osteichthyes) |
| Třída | Paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Nadřád | Kostnatí (Teleostei) |
| Řád | Halančíkovci (Cyprinodontiformes) |
| Čeleď | Živorodkovití (Poeciliidae) |
| Rod | Pecilka (Micropoecilia) |
| Binomické jméno | |
| Poecilia parae Eigenmann, 1894 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pecilka pobřežní[1][2][3][4] (latinsky: Micropoecilia parae, slovensky: Pecilka pobrežná, anglicky: Swamp guppy, Rivulines, Killifishes, Live bearers[pozn. 1][5]) je ryba z čeledi Poeciliidae, která se vyskytuje v severní části Jižní Ameriky od Guyany až po ústí řeky Amazonky. Rybu poprvé popsal v roce 1894 německo-americký ichtyolog Carl H. Eigenmann. Rybu našel v odvodňovacích příkopech Rua das Mongubas v Pará v Brazílii.[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Základní barva je stříbřitá. Samci jsou barevnější se žlutými skvrnami, výrazně menší délky a mají štíhlé tělo. V přírodě je známo 5 barevných variant samců a jen jedna základní barevná varianta samice. Zbarvení je závislé na podmínkách, kde se vyskytují a na množství samců. Samice se vždy páří s tím, který je barevně méně obvyklý, tedy vzácný.[7] Samice je výrazně větší, dorůstá 5 cm, samec maximálně 3 cm.[4] Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.
Biotop[editovat | editovat zdroj]
Původní biotop je Jižní Amerika, oblast Guyany a delty Amazonky. Obývá malé bažiny a mělké, pomalu tekoucí potoky umístěné ve vnitrozemí se sladkou vodou. Nachází se také ve vodách podél říční toků, kde je čistá voda a koryto smíšeného písku a bláta. Snáší brakické vody.[3][4]
Chov v akváriu[editovat | editovat zdroj]
- Chov ryby: Ryba žije v hejnu. Doporučuje se chov s převahou samic. Ryby jsou v menším počtu plaché a skrývají se. Rybu lze umístit i do venkovních nádržích, snese teplotu vody od 15 do 30°C. Mezi českými akvaristy se jedná o málo rozšířenou rybu.[3]
- Doporučuje se její chov v hejnu min. 8 jedinců s převahou samic.[8]
- Teplota vody: 24–28°C[3]
- Kyselost vody: od 7,0–7,5pH[3]
- Tvrdost vody: 5–10°dGH[3]
- Krmení: Jedná se o všežravou rybu, přijímá tedy umělé vločkové krmivo, mražené krmivo, drobné živé krmivo (nítěnky, plankton), rostlinnou potravu, řasy.[3]
- Rozmnožování: Doba březosti je 24 dní. Před porodem je vhodné samici umístit nádrže s porodním košem. Vhodná teplota je 18 až 26°C. Při vyšších teplotách dochází k porodu nevyvinutých jedinců. Samice rodí 5 až 15 živých mláďat.[3][4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Latinská synonyma: Micropoecilia parae (Eigenmann, 1894), Poecilia amazonica (Garman, 1895), Micropoecilia amazonica (Garman, 1895), Acanthophacelus melanzonus (Eigenmann, 1909), Micropoecilia melanzona (Eigenmann, 1909), Poecilia melanzona (Eigenmann, 1909)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RNDR. SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). První. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online.
- ↑ HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Pecilka pobřežní - Micropoecilia parae. rybicky.net [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Poecilia parae [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Catalogue of Life : Limia perugiae (Evermann & Clark, 1906). www.catalogueoflife.org [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2014-05-19 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Poecilia vivepara parae. researcharchive.calacademy.org [online]. CAS - Eschmeyer's Catalog of Fishes [cit. 2020-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Lindholm, Anna; BROOKS, ROBERT; BREDEN, FELIX. Extreme polymorphism in a Y-linked sexually selected trait. Heredity. 2004, s. 156-62. DOI 10.1038/sj.hdy.6800386.
- ↑ Limie Perugiova - Limia perugiae. web rybicky.net [online]. RYBIČKY.NET [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOKOUPIL, Norbert. Živorodky. První. vyd. [s.l.]: SZN - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1981. 264 s.
- HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pecilka pobřežní na Wikimedia Commons - Facebook.com: DIVOKÉ ŽIVORODKY
- Youtube.com: Micropoecilia parae
