Michail Timofejevič Preobraženskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michail Timofejevič Preobraženskij
Preobrazhenskiy 000.jpg
Narození 16.jul. / 28. října 1854greg. nebo 4. října 1854
Vabalninkas
Úmrtí 25. září 1930 (ve věku 75 let)
Petrohrad
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Alma mater Moskevská škola malířství, sochařství a architektury
Zaměstnavatel Imperátorská akademie umění
Ocenění Řád sv. Anny 2. třídy
Řád sv. Stanislava 3. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád sv. Stanislava 2. třídy
Řád sv. Stanislava 1. třídy
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michail Timofejevič Preobraženskij (rusky Михаил Тимофеевич Преображенский, starorusky Михаилъ Тимофеевичъ Преображенскiй), 4. říjnajul./ 16. října 1854greg., město Bobalniky, Ponevěžský ujezd, Kovenská gubernie, Ruské impérium25. září 1930, Leningrad, SSSR) byl ruský architekt, restaurátor, pedagog, historik staroruské architektury, akademik architektury, profesor a řádný člen Carské akademie umění[1] [2], člen Carské pravoslavné palestinské společnosti[3]

Byl autorem mnoha pravoslavných chrámů v Rusku i zahraničí, např. v Petrohradu, Moskvě, Florencii, Nice, Sofii, Buenos Aires, Reveli (Tallinn), Nikšići, Bukurešti aj.

Život[editovat | editovat zdroj]

Michail Timofejevič Preobraženskij se narodil 4. říjnajul./ 16. října 1854greg. ve městě Bobalniky (dnešní Vabalninkas), [4] Ponevěžského ujezdu, Kovenská gubernie, tehdy součásti Ruského impéria v rodině učitele venkovské farní školy[1].

V letech 1870 až 1874 studoval na oddělení architektury na Moskevské akademii umění a architektury z akademického architekta K. M. Bykovského[5] . Po absolvování v roce 1874 přešel do třídy sádrových skulptur.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Преображенский, Михаил Тимофеевич na ruské Wikipedii.

  1. a b Sobko N. P. Словарь русских художников. Ваятелей, живописцев, зодчих, рисовальщиков, гравёров, литографов, медальеров, мозаичистов, иконописцев, литейщиков, чеканщиков, сканщиков и проч. С древнейших времён до наших дней. (XI-XIX вв.). Svazek III vyd. 1 «П» (700 имён). Petrohrad: Типография M. M. Стасюлевича, Вас. Остр. 5 л., 28., 1899. 276 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Kapitola Преображенскiй, Михаилъ Тимофеевичъ. (rusky) 
  2. Kondakov S. N. Список русских художников к юбилейному справочнику Императорской Академии Художеств / Списокъ русскихъ художниковъ къ юбилейному справочнику Императорской Академiи Художествъ. Svazek II. Sankt-Petěrburg: Товарищество R. Голике и А. Вильборг., 1914. 454 s. Dostupné online. Kapitola Преображенскiй, Михаилъ Тимофеевичъ, s. 375. (rusky) 
  3. Dmitrijevskij А. А., Юшманов В. Д. Святая Русь и Италия у мироточивой гробницы святителя Николая Мирликийского в Бар-граде. Петроград: Отпечатано по изданию Высочайше учрежденного Барградского комитета, 1915. 66 s. Dostupné online. Kapitola Построение русского храма во имя святителя Николая и при нем странноприимницы для паломников в Бар-граде. (rusky) 
  4. Зодчие Москвы 1998, s. 203.
  5. Pavlovová A. L. Русское искусство Нового времени. Исследования и материалы. Сборник статей. Выпуск 9: Из истории Императорской Академии художеств. Moskva: «Памятники исторической мысли», 2005. 344 s. Dostupné online. ISBN 5-88451-186-8. Kapitola О деятельности architektа M. T. Преображенского (150 лет со дня рождения), s. 297—316. (rusky)