Přeskočit na obsah

Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stezka byla slavnostně otevřena v roce 2001 před Bredovským letohrádkem u zámku Lemberk

Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory byla vytvořena roku 2001 ve východní části CHKO Lužické hory a v Žitavských horách na území Saska. Na její trase je 27 zastavení určených pro pěší turisty, délka vytyčené trasy je 31 km. Dvakrát překonává státní hranici, v Petrovicích a Hartavě. Díky své délce patří k stezkám náročným a je vhodné ji absolvovat po samostatných úsecích.[1]

Společným úsilím Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, občanského sdružení Přátel Lužických hor a Naturschutzzentrum Zittauer Gebirge Olbersdorf se podařilo s podporou evropského programu Phare vytyčit a 2. června 2001 slavnostně otevřít mezinárodní, česko-německou naučnou stezku. Ta nahradila předchozí stezku Lužické hory a Žitavské pohoří (NS Lužický přesmyk) z roku 1989. [2] K nové stezce byl vydán česko-německý tištěný skládací leták, později (roku 2003) byl vydán dvojjazyčný průvodce pod názvem Lužické a Žitavské hory.

Popis trasy

[editovat | editovat zdroj]
Zastavení u Vraních skal

Trasa má tři úseky, vesměs využívající stávající barevně značené úseky. První v délce 14 km má 11 zastavení (každé zastavení má svou dvojjazyčnou informační tabuli) v okrese Liberec. Začíná poblíž obce Jítrava při silnici I/13 (z Děčína do Liberce), vede přes Kozí hřbety a končí na česko-německé hranici u Hrádku nad Nisou, resp.u Hartavy v Sasku.

Druhý úsek vede saskou částí s CHKO Žitavské hory. Trasa má 9 zastavení, je dlouhá 10 km a končí u Lückendorfu a Petrovic, kde navazuje třetí úsekem.

Třetí úsek vede opět českou částí Lužických hor v okrese Liberec, má 7 zastavení na trase dlouhé 7 km a končí poblíž zámku Lemberk na okraji Jablonného v Podještědí.

Seznam zastavení

[editovat | editovat zdroj]

První úsek

[editovat | editovat zdroj]
  • 1. Úvodní tabule – Jitrava, Polesí u Rynoltic
  • 2. PP Bílé kameny, informace o geologii
  • 3. Vysoká, vrch 545 m, věnováno geobotanice
  • 4. Kozí hřbety a lužický přesmyk
  • 5. Horní Sedlo, informace o hraničním opevnění
  • 6. Horní skály, věnováno horolezectví
  • 7. Vraní skály 500 m
  • 8. Popova skála 568 m, historie turistiky
  • 9. Sedlecký Špičák 544 m
  • 10. Údolí Bílého potoka a jeho doubravy
  • 11. Úvodní tabule (pro cestu zpět), Hrádek nad Nisou

Druhý úsek

[editovat | editovat zdroj]
  • 12. Úvodní tabule saského úseku
  • 13. Vývoj lesů Žitavských hor
  • 14. Lesní houby
  • 15. Töpfer a ptactvo
  • 16. Scharfenstein, zastavení věnované geologii
  • 17. Hmyz
  • 18. Biotopy skal
  • 19. Horský les
  • 20. Lückendorf, biotopy luk

Třetí úsek

[editovat | editovat zdroj]
  • 21. Úvodní tabule třetího úseku
  • 22. Smíšené lesy Lužických hor
  • 23. Louky a pastviny
  • 24. Bredovský zámeček u Lvové
  • 25. Polesí, lidová architektura
  • 26. Tabule o lesích Lužických hor
  • 27. Stará zemská stezka, historie osídlení hor [3]
  1. ŠÍROVÁ MOTYČKOVÁ, Kamila; ŠÍR, Jiří. Naučné stezky. Olomouc: Rubico, 2010. ISBN 978-80-7346-107-2. Kapitola Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory, s. 68. 
  2. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58. 
  3. Lužické hory, Olympia, str.58

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]