Merklínka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Merklínka
Merklínka ve Strýčkovicích
Merklínka ve Strýčkovicích
Základní informace
Délka toku39,4 km
Plocha povodí157,2 km²
Průměrný průtok0,63 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-10-02-0850
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Plzeňský kraj - Němčice, Chocomyšl, Křenice, Merklín, Stod)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Radbuza
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Merklínka je pravostranný přítok řeky Radbuzyokresech Domažlice a Plzeň-jihPlzeňském kraji. Délka toku činí 39,4 kilometru.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 157,2 km².[2][pozn 2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Říčka pramení v Branžovském hvozdu, 1,5 kilometru od obce Němčice, v nadmořské výšce 612 metrů. Merklínka si udržuje severní směr a má charakter lučního potoka. Na svém horním toku bývá místně nazývána Starý a dále Bukovský potok. Název Merklínka (Merklínský potok) je odvozen od Merklína, městečka s barokním zámkem ze 17. století na středním toku. Na své pouti napájí několik rybníků, jako poslední Merklínský.

Ve Stodu se vlévá zprava do Radbuzy, ve výšce 335 m n. m..

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok Merklínky u ústí činí 0,63 m³/s.[3]

Hlásný profil:[4]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Merklín 118,24 km² 0,52 m³/s 70,3 m³/s

Sídla na řece[editovat | editovat zdroj]

Němčice, Úboč, Všepadly, Únějovice, Chocomyšl, Kaničky, Strýčkovice, Křenice, Újezdec, Kloušov, Merklín, Zemětice, Čelákovy, Líšina, Lelov a Stod.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bývá též uváděna hodnota 39,2 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  2. Bývá též uváděna hodnota 157,3 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Merklínka [online]. [cit. 2017-03-10]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 174. 
  4. Evidenční list hlásného profilu stanice Merklín [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-03. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]