Mathilde Pragerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mathilde Prager)
Mathilde Pragerová
Rodné jménoMathilde Lucka
Narození3. ledna 1844
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. února 1921 (ve věku 77 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povoláníliterární kritička, spisovatelka, překladatelka
RodičeSamuel Benedikt Lucca otec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Oznámení v dobovém tisku o úmrtí Mathildy Pragerové, 1921

Mathilde Pragerová, rodným jménem Mathilde Lucka, též Lucca, pseudonym Erich Holm (3. ledna 1844 Praha[1]7. února 1921 Vídeň) byla rakouská literární kritička, spisovatelka a překladatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 3. ledna 1844 v Praze jako nejmladší ze tří dcer židovského lékaře Samuela Benedikta Lucky (uváděného též jako Samuel Benedikt Lucca) a jeho ženy Therese roz. Feigelové. Při křtu dostala Mathilde Lucka druhé jméno Emilie. Velkou část dětství a mládí prožila v Mariánských Lázních, kde působil její otec jako uznávaný lázeňský lékař, který ve městě založil lékařskou ordinaci pro nemajetné lidi. Zasloužil se též o založení židovské nemocnice, kde dlouhodobě působil jako vedoucí lékař. Mathilde Lucka pobývala také v Praze, kde otec mimo sezónu vykonával lékařskou praxi jako dětský lékař.[2]

V rodině se pěstoval zájem o literaturu a hudbu. Otec se přátelil s několika vídeňskými literáty (Franz Grillparzer, L. A. Frankl, Eduard von Bauernfeld aj.), byl členem spolku německých spisovatelů a umělců v Čechách Concordia a napsal několik básní a her. Sestra Frederike vystudovala konzervatoř a vyučovala hru na klavír, sestra Louise byla spisovatelka. Ta také probudila v Mathilde zájem o literární tvorbu.[3]

Mathilde se v roce 1872 provdala v Praze za středoškolského profesora Moritze Josefa Pragera a před církevním obřadem konvertovala k římskokatolické církvi. Následovala manžela do Vídně, kde vyučoval, a žila s ním v IX. obvodě v ul. Hahngasse č. 9.[4] Po několika letech ovdověla a své literární práce podepisovala jako Mathilde Prager. Zpočátku se zabývala překlady z a do angličtiny, později přešla na skandinávské jazyky. Přeložila celé dílo dánského literárního historika Georga Brandese, sbírku novel a literárněvědních spisů norského dramatika Henrika Ibsena a vypracovala se na uznávanou literární kritičku.

S oběma autory, kteří byli v popředí jejího překladatelského zájmu udržovala dlouhodobou korespondenci. Později k nim přibyl ještě dánský prozaik a básník Jeppe Aakjær, jehož román Vredens born (Děti hněvu) přeložila do němčiny pod názvem Die Kinder Des Zorns.[3]

Přispívala do časopisů Magazin für die Literatur des In- und Auslandes, Neue Freie Presse, Gegenwart, Neue Revue, Nation aj., většinou již pod pseudonymem Erich Holm.

Zemřela ve Vídni 7. února 1921 ve věku 77 let; je pohřbena na Vídeňském ústředním hřbitově (Wiener Zentralfriedhof).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Jonas Lie: Thomas Ross und Ein Mahlstrom
  • Werner von Heidenstam: Endymion
  • Clara Tschudi: Eugenie, Kaiserin der Franzosen
  • August Strindberg: Die Leute auf Hemsö
  • Jeppe Aakjær: Die Kinder Des Zorns

Články v časopisu Neues Frauenleben (pod pseud. Erich Holm)[editovat | editovat zdroj]

  • ? Strindberg, August: Gläubiger. Tragikomödie in 1 Aufzug (ÖNB: 410.411-A.Per.4103)
  • 1890 Strindberg, August: Neue Novellen (ÖNB: 1703481-B)
  • 1893 Strindberg, August: Die Schlüssel des Himmelreichs oder Sanct Peters Wanderung auf Erden. Märchenspiel in 5 Akten (ÖNB: 844.700-B)
  • 1906 Henrik Ibsens politisches Vermächtnis. Studien zu den vier letzten Dramen des Dichters (ÖNB: 444.804-B)
  • 1910 Henrik Ibsens politisches Vermächtnis. Studien zu den vier letzten Dramen des Dichters, 2. díl (ÖNB: 498.562-B)
  • 1919 Brandes, Georg: Miniaturen (ÖNB: 531659-B)
  • 1920 Brandes, Georg: Der Tragödie zweiter Teil. Der Friedensschluss (ÖNB: 531248-B.4)
  • 1921 Strindberg, August: Der romantische Küster auf Ranö (ÖNB: 508.637-B.Per.288)
  • 1921 Strindberg, August: Schärenleute (ÖNB: 508.637-B.Per.332)
  • 1922 Brandes, Georg: Goethe (spolupráce: Emilie Stein), 2. díl (ÖNB: 540984-B)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození Archivováno 2. 7. 2020 na Wayback Machine. pražské židovské náboženské obce
  2. Mathilde Lucca na stránkách hamelika.cz
  3. a b JIRESCH, Ester. Im Netzwerk der Kulturvermittlung: sechs Autorinnen und ihre Bedeutung für die Verbreitung skandinavischer Literatur und Kultur in West- und Mitteleuropa um 1900. [s.l.]: Barkhuis, 2013. 490 s. ISBN 9789491431296. Kapitola 5, s. 311–336. (německy) 
  4. ZOLLES, Christian. Jüdische Konvertitinnen und Schriftstellerinnen. Wien, 2004 [cit. 2016-05-12]. seminární. Institut für Geschichte. . Dostupné online. (německy) Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BANG, Karin. Mathilde Prager: Stimme der Großen ihrer Zeit. Vídeň: Praesens Verlag, 2006. 242 s. ISBN 978-3706903561. (německy) 
  • JIRESCH, Ester. Im Netzwerk der Kulturvermittlung: sechs Autorinnen und ihre Bedeutung für die Verbreitung skandinavischer Literatur und Kultur in West- und Mitteleuropa um 1900. [s.l.]: Barkhuis, 2013. 490 s. ISBN 9789491431296. Kapitola 5, s. 311–336. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]