Matej Metod Bella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Matej Metod Bella

Poslanec Uherského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1910

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1919
Stranická příslušnost
Členství SNS
SNaRS
RSZML

Narození 7. prosince 1869
Kostolné
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. listopadu 1946 (ve věku 76 let)
Čereňany
Alma mater Budapešťská univerzita
Profese bankéř a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matej Metod Bella, uváděn též jako Methoděj nebo Metoděj (7. prosince 1869 Kostolné[1][2]26. listopadu 1946 Čereňany[1][2]), byl slovenský evangelický kněz, právník a československý politik; poslanec Revolučního národního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn publicisty Jána Pravdoľuba Belly a jeho manželky Anny rozené Fábryové. Studoval na gymnáziích v Békešské Čabě a Sarvaši, poté se věnoval studiu teologie v Prešpurku, Šoproni a Lipsku. Působil jako farář v Liptovském Trnovci (1894-1912), kde v roce 1905 založil čtenářský spolek, a následně v Ružomberku (od roku 1912). Při zaměstnání vystudoval ještě práva na Budapešťské univerzitě a v roce 1912 získal titul doktora práv.

V první dekádě 20. století patřil mezi nově nastupující politiky Slovenské národní strany. Ve volbách do Uherského sněmu roku 1906 byl jedním ze sedmi etnických Slováků, kteří získali mandát,[3][4] a poslancem zůstal až do roku 1910. V době zániku Rakouska-Uherska se zúčastnil budapešťských porad o vytvoření Slovenské národní rady a v roce 1918 se stal členem jejího výkonného výboru. Byl signatářem Martinské deklarace.

V letech 1918-1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění[5] za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů).[6] Vykonával funkci místopředsedy parlamentu. Roku 1919 na členství v tomto zákonodárném sboru rezignoval a nahradil ho Matúš Dula.[7]

V letech 19191928 byl županem bratislavské župy. Za první republiky se přiklonil k Milanu Hodžovi, který patřil mezi hlavní postavy Slovenské národní a rolnické strany, později politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu. Právě Hodža se zasadil o Bellovo jmenování předsedou Zemědělské rady pro Slovensko v roce 1928. Tuto funkci zastával až do roku 1938.[8]

Od roku 1930 působil také jako zástupce Slovenska v Národní bance československé, kde nahradil Ľudovíta Medveckého. Coby jediný zástupce Slovenska v bankovní radě vykonával dozor nad její filiálkou v Bratislavě.[2]

V roce 1938 odešel na odpočinek na svůj statek v Čereňanech, který získal v rámci pozemkové reformy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-05]. S. 373. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c Bella Matej Metod [online]. nbs.sk [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-06. (slovensky) 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 521, 525. (česky) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 360. (česky) 
  5. Methoděj Bella [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-16]. Dostupné online. (česky) 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 79. (česky) 
  8. HANULA, Matej: Poslanec Jozef Bránecký (1878–1941), roľník vo vedení roľníckej strany, In: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století, sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 24.–25. května 2006, STUDIE SLOVÁCKÉHO MUZEA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 11/2006, s. 153-159. [online]. slovackemuzeum.cz [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]