Matúš Trenčiansky (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matúš Trenčiansky
Základní informace
Žánr opera
Skladatel Jozef Rosinský
Libretista Ján Milov
Počet dějství 4
Originální jazyk slovenština
Literární předloha Vladimír Hurban Vladimírov: Trenčiansky Matúš
Datum vzniku 1934
Premiéra 3. května 1936, Bratislava, Slovenské národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matúš Trenčiansky je historicko-romantická opera o čtyřech dějstvích slovenského skladatele Josefa Rosinského. Libreto napsal překladatel a básník Jan Milov podle hry Trenčiansky Matúš Vladimíra Hurbana Vladimírova z let 1918–1920. Opera vznikla roku 1934 a 3. května 1936 měla premiéru ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.

Jozef Rosinský (1897–1973) byl plodný slovenský skladatel, autor četných oper a skladeb církevní hudby, do roku 1928 člen řádu salesiánů, na jehož školách v Itálii studoval hudbu, poté ředitel katedrálního kúru a pedagog na římskokatolických školách v Nitře. Ján Milov (1913–1978) byl v době, kdy napsal libreto k Matúšovi Trenčianskému, studentem na bohosloveckém semináři v Nitře a začínajícím básníkem ve stylu katolické moderny. Vladimír Hurban Vladimírov (1884–1950) byl evangelický kněz slovenského původu působící ve Stare Pazove ve Vojvodině a současně spisovatel a dramatik.

Matúš Trenčiansky byl po Matajovi druhou Rosinského operou, která byla uvedena na jevišti Slovenského národního divadla. Hlavní postavou je slavný slovenský středověký velmož Matúš Čák Trenčanský, ale děj opery je ryze fiktivní.[1]

Šéf opery Slovenského národního divadla ve 30. letech 20. století Karel Nedbal o uvedení Rosinského oper Mataj a Matúš Trenčiansky píše: „Kapitolou pro sebe byl případ Josefa Rosinského, který jako chráněnec člena zemského výboru a předáka ľudové strany msgra dr. E. Filkorna dlouho studoval na vydatná zemská stipendia v Římě a po návratu se jako ředitel kůru v Nitře vrhl na komponování oper. Tvořil a zadával je Slovenskému národnímu divadlu v takovém tempu, že jsme je sotva stačili přehrávat a odmítat. Věci textově i hudebně vesměs tak slabé, nadto se hemžící zcela bezostyšnými plagiáty z operní literatury všech dob a směrů, že jejich uvedení – uváží-li se čas, strávený jejich studiem, a náklad, vynaložený na jejich výpravu – byly pro divadlo vyloženou sebevraždou. Byly sice odmítány s náležitým věcným odůvodněním, ale všemocnému Filkornovi se přece podařilo prosadit dvě z nich, když se zavázal, že na jejich vypravení vymůže od zemského výboru značně vysoký příspěvek. Obě opery mimo tituly ‚Mataj‘ a ‚Matúš Trenčianský‘ neměly slovenského zhola nic a byly kritikou zcela svorně odmítnuty.[2]

Podle režiséra a hudebního skladatele Róberta Mankoveckého už Hurbanova Vladimírovova historická činohra není podařená, vidí hrdinu příliš anachronicky, idealizovaně a romanticky a nedokázal své historické prameny uživotnit a přetavit do skutečného dramatu, vhodného pro jevištní ztvárnění.[3] Totéž platí i pro adaptaci této hry na libreto. Historik slovenské opery Igor Vajda považuje libreta Rosinského oper obecně za postrádající vnitřní dramatičnost, dostatečnou literární úroveň i větší originalitu. Skladateli Rosinskému přiznává „nespornou profesionální erudovanost“ a jeho operám „množství pozoruhodných úseků […] s primárně lyrickým nebo tanečním rázem“, ale chybělo mu prý dramatické cítění a větší osobitost, jeho hudbu označuje jako „eklektický novoromantický proud“, který využívá prvky novějšího slovenského folklóru.[1] Operní kritik Vladimír Blaho je – na rozdíl od Bellova Kováře Wielanda, Figušova Detvana i pozdějších opera Ladislava Holoubka – považuje za „díla, která se dají označit z dnešního hlediska spíše jen za pokusy o národní operu“.[4]

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

osoba hlasový obor premiéra (3.5.1936)[5]
Matúš Trenčiansky bas Arnold Flögl
Ivan tenor Štefan Hoza
Margita soprán Zita Frešová
Omodej tenor Josef Mareček
Važecký baryton Zdeněk Říha st.
Držislav tenor Janko Blaho
Felician Sáh baryton Karel Zavřel
Opat Štefan ze Skalky bas Zdenko Ruth-Markov
Karel Robert bas Karel Kalaš
Filip Druget tenor Jaroslav Jaroš
Lipoltský bas Ivan Finko
Božena soprán Nelly Bakošová
Anička mezzosoprán Lída Komancová
Jordán tenor Josef Mráz
Ďurko bas František Bergmann
Benedikt tenor František Hájek
Hrabovec Karol Modoš
Miklúš bas Zdenko Hrůza
Služebná u Matúše mezzosoprán Karla Urbanová
Zbrojnoš tenor Anton Veselý
Voják bas Jan Kopecký
Dirigent: Zdeněk Folprecht
Režie: Bohuš Vilím
Výprava: Ignác Vincek-Hochštetský

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VAJDA, Igor. Slovenská opera. Bratislava: Opus, 1988. 368 s. 62-001-88 SOP. S. 29–30. 
  2. NEDBAL, Karel. Půl století s českou operou. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959. 416 s. S. 233. 
  3. MANKOVECKÝ, Róbert. Záveje. Vladimír Hurban Vladimírov [online]. Martin: Slovenské komorné divadlo Martin [cit. 2016-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. (slovensky) 
  4. BLAHO, Vladimír. Ešte päť do stovky [online]. Bratislava: Opera Slovakia, 2015-02-28 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Matúš Trenčiansky [online]. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, rev. 2015 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (slovensky)