Marie Vetserová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mary Vetserová)
Marie Vetserová
Rodné jménoMarie Alexandrine Freiin von Vetsera
Narození19. března 1871
Vídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. ledna 1889 (ve věku 17 let)
Mayerling,
Dolní RakousyDolní Rakousy Dolní Rakousy,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníKlášter Heiligenkreuz
Povoláníaristokratka
TitulFreiin von Vetsera
Partner(ka)Korunní princ Rudolf
RodičeAlbin Freiherr von Vetsera (otec)
Hélène Baltazzi (matka)
PříbuzníLadislaus von Vetsera, Johanna von Vetsera a Franz von Vetsera (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mary Vetserová v roce 1888.

Baronka Marie Vetserová, celým jménem Marie Alexandrine von Vetsera (17. března 1871, Vídeň30. ledna 1889, Mayerling) byla rakouská šlechtična, poslední milenka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mary, jak se jí brzy začalo říkat, bydlela v počátcích svého života společně s rodiči na břehu Dunaje, ve Vídni. Rodina se však později, ještě když byla Mary velmi malá, přestěhovala do luxusního paláce „Vetsera“. Když jí bylo deset let, její šestnáctiletý bratr se stal jednou z obětí požáru ve vídeňském divadle Ringtheateru. V roce 1887 její otec v Káhiře zemřel ve věku dvaašedesáti let na následky mrtvice.

Nejprve měla domácí učitele a později strávila nějaký čas v Ústavu pro výchovu šlechtičen v salesiánském klášteře. Mary nedosáhla obsáhlého vzdělání, ale v její době to nebylo ani třeba. Mezi její zájmy patřilo krasobruslení, dostihy a toaleta.

Popis Mary[editovat | editovat zdroj]

Maureen Alleenová, Maryina americká přítelkyně, prohlásila: „Baronesa vypadala rozkošně, měla ve společnosti velký úspěch, byla však velice vážná. Při jejím bezelstném chování jí člověk uvěřil, že lásku nebrala na lehkou váhu, ale prožívala ji, pokud to bylo třeba, hluboce vážně a tragicky.“

Baronesa Marie Nunzianteová, majitelka vídeňského módního salonu, o Mary prohlásila: „Mary měla rozkošnou postavičku, něco tak sladkého jako její tělo si lze sotva představit. Její pleť měla snědý nádech, měla báječné svěží tvářičky, mandlové oči a černé vlasy. Člověk pociťoval radost, když se na ni mohl jen dívat.“

Dle Hermanna Swistuna, správce rodinné pozůstalosti, byla „tělesně poněkud vyzrálejší na svůj věk, s dokonalou postavou, malým ohrnutým nosíkem, drobnými rudými rty a její oči byly temně modré a neuvěřitelně velké.“

Mary a Rudolf[editovat | editovat zdroj]

S Rudolfem se setkala poprvé 12. dubna 1888 na dostizích ve Freudenau. Kněžna Nora Fuggerová poznamenala, že „korunní princ zřejmě na Maryinu hru očí ihned přistoupil, z čehož se Mary zatočila hlava.“

Byla hvězdou všech večírků a plesů. Byla okouzlující a tak není divu, že v těch dnech, co se poprvé setkala s Rudolfem, „ulovila“ vynikající partii. Pro malou baronesu si přišel příslušník portugalského královského domu Miguel de Braganza, vdovec po jedné neteři císařovny Sissi se třemi dětmi. Žila by v přepychu a pohodlí, ale Mary šla za svým srdcem.

Rudolfovi poslala dopis, kde jej žádala o setkání. Rudolf nelenil a odpověděl, že také pociťuje silnou touhu se s ní setkat. Následovaly tříměsíční tajné schůzky Rudolfa a Mary zorganizované hraběnkou Marií Larischovou. Od počátku byla tomuto nerovnému mileneckému páru společná jakási melancholická touha po smrti[zdroj?]. Pro Rudolfa byly rozhodujícími momenty jeho politická bezvýchodnost, jakož i osobní a zdravotní důvody. Mary zase myslela na smrt jen proto, že viděla nemožnost trvalého spojení se svým milovaným „v tomto životě“.

S Rudolfem se setkávala ve velké tajnosti. Hrabě Hoyos ve svých poznámkách zanechal zprávu o tom, jaké triky Mary používala, aby se s princem mohla setkat: „Jednoho večera, kdy měla jít s rodinou do divadla, tomu zabránila tím, že si začala mýt vlasy a zmáčená přišla ke své matce, která jí velice vyhubovala, pronesla, že myslela, že vlasy zase brzy uschnou, ale teď když jsou pořád ještě mokré, nemůže přece s nimi do divadla, a musí proto zůstat doma.“ Jen co matka se sestrou odjely, Mary spěchala za Bratfischem, jehož drožka stála pár metrů od jejich vily, aby ji odvezl za Rudolfem.

hrob Mary Vetserové v Heiligenkreuzu vedle Mayerlingu
náhrobek Mary Vetserové

Dne 28. ledna 1889 odjela s Rudolfem do Mayerlingu. Jejich těla byla nalezena v tratolišti krve. Rudolf pravděpodobně zastřelil nejprve Mary a poté sám sebe. Tajně byla pohřbena na hřbitově v nedalekém Heiligenkreuzu. Její hrob byl dvakrát vykraden. V dubnu 1945 v jejím hrobě hledali sovětští vojáci šperky a zlato. V červenci její ostatky ukradl obchodník s nábytkem Helmut Flatzelsteiner (* 1939) a nechal je pod cizím jménem prozkoumat. Ústav soudního lékařství ve znaleckém posudku potvrdil, že byla zastřelena. Po jejím opětovném pohřbení byla rakev zalita betonem, aby došla klidu. Její původní bronzová rakev je vystavena na zámečku Mayerling.



Důvod jejich násilné smrti není doposud zcela jasný a celá událost je zahalena tajemstvím, neboť rakouská císařská rodina měla velký zájem na tom, aby publicita této události byla do budoucna minimální.

Odrazy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Její životní příběh byl také několikrát zfilmován, v roce 1957 si její postavu zahrála Audrey Hepburnová, v roce 1968 pak Catherine Deneuve ve filmu Mayerling.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Pavel. 4x vyloupené hrobky slavných: Kvůli zlatu i vědeckým teoriím.. Epocha. 2015, čís. 21, s. 29–31. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]