Martin Seligman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Martin Seligman
Flickr - The U.S. Army - Comprehensive Soldiers Fitness (1)cropped.jpg
Narození 12. srpna 1942 (75 let)
Albany
Povolání psycholog, hráč bridge, spisovatel a vysokoškolský pedagog
Alma mater Princetonská univerzita
Pensylvánská univerzita
Ocenění William James Fellow Award (1991)
Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (2006)
Joseph Zubin Award
Guggenheimovo stipendium
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin E. P. Seligman (* 12. srpna 1942) je americký psycholog, profesor psychologie na University of Pennsylvania, 31. nejcitovanější psycholog 20. století.[1] Proslul svou teorií naučené bezmocnosti, kterou rozvinul při pokusech vysvětlit fenomén deprese. Vyšel z pokusů na zvířatech, do nichž pouštěl elektrický proud. Všiml si, že zvířata, která si zvyknou, nejsou schopna chováním a vůlí ovlivnit příchod bolestivého impulsu, propadnou apatii a demotivaci. Pokusy vysvětlit naučenou bezmocností depresi však nebyly vědeckou komunitou jednoznačně přijaty.

Na teorii naučené bezmocnosti navázal Seligman svou typologií, když rozdělil lidi na externalisty a internalisty. Externalisté připisují výsledky své činnosti vnějším vlivům, internalisté vnitřním. V USA jsou populární i jeho knihy o motivaci a úspěchu.


Od nařčení, která se nezakládají na pravdě, se můžeme více či méně snadno distancovat. Mnohem hůře se však distancujeme od žalob, kterými denně častujeme sami sebe.
— Martin Seligman[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česky[editovat | editovat zdroj]

Anglicky[editovat | editovat zdroj]

  • Helplessness: On Depression, Development, and Death (1975)
  • What You Can Change and What You Can't: The Complete Guide to Successful Self-Improvement (1993)
  • The Optimistic Child: Proven Program to Safeguard Children from Depression & Build Lifelong Resilience (1996)
  • Character Strengths and Virtues (2004)
  • Flourish: A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being (2011)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
  2. SELIGMAN, Martin. Naučený optimismus. Praha : BETA Dobrovský, 2013. ISBN 978-80-7306-534-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]