Martin Schongauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Martin Schongauer
Martin Schongauer
Martin Schongauer
Narození 1448
Colmar
Úmrtí 11. února 1491 (ve věku 42–43 let)
Breisach am Rhein
Povolání malíř a sochař
Významná díla Madonna v Růžové zahradě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Schongauer (asi 1448, Colmar, Alsasko2. února 1491, Breisach am Rhein) byl nejvýznamnějším německým grafikem před Albrechtem Dürerem. Jeho grafické listy byly velmi rozšířené a v Itálii byl znám jako Bel Martino a Martino d'Anversa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Schongauer se narodil mezi lety 1445 - 1450, pravděpodobně jako třetí ze čtyř synů zlatníka Caspara Schogauera pocházejícího z Augsburgu. Je známo, že roku 1465 byl zapsán na Univerzitu v Lipsku a podnikl cestu do Burgundska a Holandska, než se roku 1470 usadil v Colmaru a v roce 1477 tu zakoupil dům. V malbě se patrně vyškolil u Caspara Isenmanna v Colmaru.[1] Od roku 1489 žil v městě Breisach poblíž Colmaru.


Rytectví se vyučil v dílně otce, ale mohl se školit také u německého Monogramisty E.S., pocházejícího ze Švýcarska nebo jihozápadu Německa. Americký odborník na staré tisky A. Hyatt Mayor nalezl individuální rukopis obou na různých partiích jediného grafického listu. Všechny práce s Schongauerovým monogramem M†S vykazují plně rozvinutý styl. Schongauer založil v Colmaru významnou ryteckou školu a vychoval řadu rytců miniatur z počátku 16. století (Kleinmeister), mimo jiné Albrechta Altdorfera, a velkou skupinu norimberských umělců (Pencz, Barthel, Beham). Albrecht Dürer se do Colmaru vypravil roku 1492 aby se s Schongauerem seznámil a stal se jeho žákem, ten však krátce předtím zemřel. V letech 1488-1490 byl Schongauerovým žákem Hans Burgkmair starší.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Malba[editovat | editovat zdroj]

Martin Schongauer, Narození Ježíška, Berlín
Martin Schongauer(1478) Portrét mladé ženy

Jako malíř byl Schongauer následovníkem vlámského Rogiera van der Weydena a několik jeho dochovaných obrazů připomíná nádherou barev a precizností provedení nejlepší díla jeho vlámských současníků. Jeho nejvýznamnějším dílem je oltářní obraz Madona v Růžové zahradě[2] namalovaný pro kostel Svatého Martina v Colmaru. Musée Unterlinden v Colmaru vlastní osm obrazů, jejichž autorem je Schongauer nebo jeho dílna. Jsou mu připisovány také obrazy Svatá rodina (Mnichov[3], Vídeň), Narození Ježíška (Berlín), Madona s dítětem (Los Angeles).[4] Portrét mladé ženy z roku 1478 je v soukromé sbírce v Kreuzlingen.

V kostele v Breisachu se zachovaly Schongauerovy nástěnné malby.

Rytiny[editovat | editovat zdroj]

Martin Schongauer: Ukřižování

Schongauer za svého života vytvořil množství vynikajících mědirytin, které byly kromě Německa prodávány také v Itálii, Anglii nebo Španělsku. Nebyl ještě přímo ovlivněn italskou renesancí ale vykazuje znaky vrcholného gotického stylu. Podle italského historika Vasariho kopíroval Schongauerovu rytinu Utrpení sv. Antonína také Michelangelo.
Náměty jeho děl jsou většinou náboženské, ale jsou mezi nimi i komické scény z běžného života (Rodina rolníka při cestě na trh, Potyčka dvou učňů). Za originální rytiny jednoznačně pocházející z jeho ruky, z nichž některé jsou známé pouze v jediné kopii, je považováno 116 listů. Monogramem M†S je podepsána také řada desek jeho žáků a některé kopie umělců, kteří s ním nijak nesouviseli.
K nejlepším Schongauerovým rytinám patří soubory Umučení Ježíše Krista, Smrt a korunovace panny Marie, Podobenství o deseti pannách. Některé jsou i přes svou malou velikost velkorysými kombinacemi postav, architektury, zvířat a rostlin (Svatá noc, Klanění tří králů), jeho největší deska (29 x 43 cm) se scénou Nesení kříže obsahuje desítky figur. Všechny jsou mimořádné svým detailním a mistrovským zpracováním, vyváženou kompozicí a bohatou škálou tónů.
Schongauer zavedl znázornění objemu pomocí křížového šrafování, které později převzal Albrecht Dürer. Jako první patrně použil vícehrotého rydla pro paralelní linie a zlepšil techniku vytvářením hlubších vrypů, které umožnily zhotovení více tisků z jedné desky. Kolekce jeho grafik vlastní např. Musée Unterlinden v Colmaru, British Museum nebo sbírka grafiky v Berlíně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Suckale R. et al., 2007, s. 94
  2. Madona v růžové zahradě, Colmar
  3. Svatá rodina, Alte Pinakotek, München
  4. Madona s dítětem v okně, Getty Museum

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Schongauer na anglické Wikipedii. a překlady z jiných anglických zdrojů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Robert Suckale, Matthias Weniger, Manfred Wundram, Gotika (přel. z něm. originálu), Taschen 2007, Slovart 2007, s. 94, ISBN 978-80-7209-908-5
  • Kemperdick, Stephan, "Schongauer, Martin" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 466-468 On line
  • Stephan Kemperdick: Martin Schongauer. Eine Monographie. Imhof, Petersberg 2004, ISBN 3-937251-33-2
  • Gombrich E.H., Příběh umění (1992), strany 226-8, Odeon, Praha, ISBN 80-207-0416-7
  • Martin Schongauer : ein Mitarbeiter der Werkstatt Hans Memlings?, Jan Nicolaisen, Pantheon, Roč.57 (1999) ,s.33-56
  • Martin Schongauer : maitre de la gravure rhénane vers 1450-1491 / [výst.: 14 novembre 1991 - 16 février 1992, Musée du Petit Palais, Paris, ISBN 2-87900-072-6
  • Franz Winzinger: Die Zeichnungen Martin Schongauers. Deutscher Verein für Kunstwissenschaft, Berlin 1962.
  • Martin Schongauer : sechzig Bilder / herausgegeben von Carl v. Lorck, 1944, 60 s., Königsberg : Kanter-Verlag

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]