Caspar Isenmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Caspar Isenmann
Caspar Isenmann 001.jpg
Narození asi 1410
Colmar
Úmrtí 18. ledna 1472 (ve věku 61–62 let)
Colmar
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caspar Isenmann, též Kaspar Insenmann (* asi 1410, pravděpodobně Colmar14841490, Colmar) byl významný hornorýnský gotický malíř, učitel Martina Schongauera. Působil jako městský malíř v Colmaru, kde vytvořil oltář pro tamní kostel sv. Martina.

Život[editovat | editovat zdroj]

Datum narození Caspara Isenmana se uvádí obvykle kolem roku 1410. Mohl se vyučit u Hanse Hirtze ve Štrasburku nebo Konrada Witze v Basileji. Jeho dílo svědčí o tom, že byl obeznámen s malbami Rogiera van der Weyden. O jeho životě jsou pouze zmínky v archivech města Colmar a kostele svatého Martina: k roku 1433 doklad o platbě za malbu pro město Colmar od "Caspara, malíře", v roce pak 1436 záznam o přijetí mezi měšťany Colmaru a o třicet let později zápis o platbách za oltář objednaný pro kostel sv. Martina roku 1462 a dodaný mezi lety 1462–1465, včetně zlacení a řezeb.[1] Roku 1461 byl hlavním organizátorem Mystérií při Slavnosti Těla a Krve Páně.

Datum úmrtí se podle různých zdrojů liší – Francouzská národní knihovna uvádí 18. ledna 1472,[2] Museum Unterlinden v Colmaru 1484–1490. Zachoval se jeho dům Colmaru na rue des Marchands 34 z roku 1435, kde je instalována deska s nápisem: "Zum grienen hus, 1435. Ancienne demeure du maître-peintre Caspar Isenmann" (U Zeleného domu, 1435. Bydliště malířského mistra Caspara Isenmanna).[3]

Vyučil se u něj Ludwig Schongauer[4] a patrně i jeho slavnější bratr Martin Schongauer.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vedle Hanse Hirtze, Josta Hallera a Mistra Stauffenbergského oltáře patří Insenmann k nejdůležitějším alsaským gotickým malířům. Jeho styl malby je řazen k mezinárodní gotice, ovlivněné nizozemskou ranou renesancí. Inovace malířského stylu je patrná zejména ve znázornění detailů. V hlavním dochovaném díle, oltářních deskách pro kostel sv. Martina v Colmaru, Isenmann stále používá archaické zlacené pozadí, ale znázorňuje i krajinu a užívá perspektivní zkratku, např. v obrazu Zmrtvýchvstání Krista. Isenmann směřoval k expresionismu, který později rozvinul Grünewald.[5]

Jeho oltář pro kostel sv. Martina v Colmaru se roku 1720 rozpadl a částečně zničil. Dochovalo se z něj sedm desek, které nyní vlastní Museum Unterlinden v Colmaru. Na zadní straně křídel byli vyobrazeni světci (sv. Kateřina, sv. Martin, sv. Barbora, sv. Vavřinec).

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
  • Hartmut Biermann: Caspar Isenmann. In: Kindlers Malereilexikon. Kindler, Zürich 1966. Band 3, S. 402–404
  • G. Bergstrasser: Caspar Isenmann. Ein Beitrag zur oberrheinischen Malerei des 15. Jahrhunderts. Alsatia Verlag, 1941

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]