Marie Popperová (filmařka)
| Marie Popperová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Marie Ballenbergerová |
| Narození | 7. června 1895 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1944 (ve věku 48 nebo 49 let) Vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka  Německá říše |
| Bydliště | Praha I |
| Národnost | Židé |
| Povolání | ředitelka filmové společnosti |
| Choť | Karel Popper |
| Příbuzní | Vítězomír Ballenberger (otec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Popperová (roz. Ballenbergerová, zvaná též Mizzi, 7. června 1895 Praha-Libeň[1] – 1944 Vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka) byla česká podnikatelka a filmová producentka židovského původu, dcera pražského průkopníka kinematografie Vítězomíra Ballenbergera. Od roku 1925 až do druhé světové války působila jako ředitelka filmové distribuční a výrobní společnosti UFA-Film, posléze pak Korunafilm, zajišťujících dovoz zahraničních filmů do Československo a asistující s výrobu celovečerních filmů. Byla jednou z mála žen ve vedoucích pozicích produkčních společností v době První československé republiky.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v pražské Libni v židovské rodině obchodníka Vítězomíra (Siegfrieda) Ballenbergera a Herminy, rozené Wertheimerové.[3] Měla jednu mladší sestru, Růženu. Otec se na přelomu 19. a 20. století začal podnikatelsky zajímat o vynález kinematografu a podobně jako bratři Kříženečtí či Viktor Ponrepo začal pořádat filmová promítání němých filmů. Roku 1908 se stal majitelem přístroje Projektograf a zřídil si pojízdný biograf. Roku 1911 se stal zástupcem norské filmové společnosti Nordisk-film, posléze začal dovážet filmy také ze Švédska a Německa. Marie získala dobré vzdělání, podílela se též na chodu otcovy firmy. Vdala se a změnila příjmení na Popperová.
Filmovou producentkou[editovat | editovat zdroj]
Po smrti Vítězomíra Ballenbergera roku 1925 převzala rodinný podíl v distribuční firmě a ve stejném roce převedla od Nordisk-filmu spolu se společníkem Josefem Jakubů podnik pod německou filmovou společnost UFA-Film, kde působila jako ředitelka. Ta se posléze v ČSR začala zabývat též samotnou filmovou výrobou. Se společností spolupracovali například režisér Vladimír Slavínský či herečka Lída Baarová, které Popperová mj. zprostředkovala cenné kontakty u německého filmu.[4] Konkurenci ji tvořilo například studio AB Barrandov vlastněné producentem Milošem Havlem.
Spolupráce s německými partnery byla roku 1935 kvůli židovskému původu Popperové přerušena následkem změn spojených s nástupem nacismu a Adolfa Hitlera k moci ve státě roku 1933. Roku 1935 proto transformovala Popperová UFA-Film do nové firmy Korunafilm. Ta disponovala mj. distribučními právy amerických studií Columbia Pictures.
Po roce 1939[editovat | editovat zdroj]
Od období zřízení tzv. druhé republiky roku 1938 a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 byla rodina Marie Popperové kvůli židovskému původu na základě tzv. Norimberských zákonů protektorátními úřady pod vlivem nacistického Německa perzekvována. Roku 1942 byla v rámci procesu tzv. arizace[5] židovského majetku připravena o vlastnictví společnosti Korunafilm.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Marie Popperová byla roku 1942 transportována do Koncentračního tábora Terezín, v říjnu 1942 byla pak přemístěna do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka[6] na dnešním území Polska. Zde během roku 1944, nejspíše v plynových komorách, zahynula. Přesné datum úmrtí není známo.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Provdala se za Karla Poppera,[7] majitele továrny v Kostelci nad Orlicí. S manželem počali dvě děti. Karel Popper zemřel roku 1941. Syn Jiří (* 1923) byl s Marií transportován do Terezína i Osvětimi a tam také zahynul.[8][9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Marie Popper. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ STEJSKALOVÁ, Helena. Chtěl Joseph Goebbels utéct s Lídou Baarovou do Japonska?. epochaplus.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ BEDNAŘÍK, Petr. Arizace české kinematografie. [s.l.]: Karolinum Press 153 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-0619-4. Google-Books-ID: QdxxBgAAQBAJ.
- ↑ Odejít, či zemřít? | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Karl Popper. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Popper | Database of victims | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Georg / Jiri Popper. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.