Marie Chodounská
Marie Chodounská | |
---|---|
Marie Chodounská (kreslila H. Emingerová | |
Narození | 19. srpna 1871 Bílé Poličany Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. prosince 1922 (ve věku 51 let) Praha-Smíchov Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Povolání | malířka |
Rodiče | Karel Chodounský otec |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Chodounská (19. srpna 1871 Bílé Poličany[1] – 5. prosince 1922 Praha-Smíchov[2][3]) byla česká malířka, kreslířka a grafička.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v malé podkrkonošské obci Bílých Poličanech v rodině doktora lékařství Karla Chodounského a jeho manželky Juliány, rozené Chvátalové. Vyrůstala s mladším bratrem Karlem,[4] s nímž měla Marie vřelý sourozenecký vztah. Nedlouho po jejím narození se rodina odstěhovala do Prahy,[4] kde její otec získal práci. Později byla poslána rodiči na léčebný pobyt k příbuzným do jižní Francie, kde se učila francouzsky, věnovala se ručním pracím a vypomáhala v hospodářství. Koncem 80. let 19. století se vrátila do Prahy a v letech 1889–1891 se školila u malíře Karla Liebschera. Později navštěvovala krajinářskou školu Ferdinanda Engelmüllera,[5] kde setrvala do roku 1907. V rámci výuky vyjížděla se spolužáky do plenéru malovat pražské motivy a oblíbené polabské scenerie. Z této doby se kromě krajinek a květinových zátiší dochovaly i olejomalby zachycující průmyslový Smíchov, letohrádek Klamovka nebo Malostranský hřbitov.
Malířka často navštěvovala s otcem a bratrem Slovinsko, kde malovala tamější krajinu a mohutné masivy slovinských alp. Na jedné z výprav do slovinských alp se seznámila s mladým slavistou Ivanem Kunšičem,[6] do kterého se zamilovala. V lednu 1899 však Kunšič náhle vážně onemocněl a krátce poté chorobě podlehl ve vídeňské nemocnici. Úmrtí milované osoby byl jen počátek série citových otřesů, kterými si tehdy musela projít. Její matce bylo krátce poté diagnostikováno závažné psychické onemocnění a o dva roky později tragicky zahynul její mladší bratr Karel. Upnula se zcela k malování, tvořila v přírodě, ale i ve svém smíchovském ateliéru a umělecká kritika její dílo stále lépe přijímala. V roce 1909 se uskutečnila její první souborná výstava[7] v Topičově salonu, která byla velmi úspěšná. Kritika v tehdy nejčtenějším českém deníku výtvarnici označila jako nadprůměrnou a pisatel článku ocenil jak její nadání, tak obdivuhodnou disciplínu. Následně vystavovala v březnu 1917 v Rubešově galerii a za dva roky se zúčastnila výstavy v Obecním domě, kterou pořádal Výtvarný odbor Ústředního spolku českých žen. Její obrazy byly vysoce oceněny a Josef Čapek jí složil poklonu ve své novinové stati. Malovala nejraději krajiny z Alp, Beskyd, Šumavy a také pražské motivy. Pokusila se také o pár grafických listů technikou leptu.
Když byla na vrcholu své tvorby, nastal zlom, za nímž stál její zhoršující se zdravotní stav. V létě roku 1922 u ní byla diagnostikována rakovina, následně byla hospitalizována v pražské nemocnici a operována. Naděje na uzdravení však byla téměř nulová. Marie Chodounská zemřela 5. prosince 1922[3] a byla pohřbena na smíchovském hřbitově Malvazinky. V roce 1923 byla uspořádána její posmrtná výstava, která se uskutečnila v Domě umělců v Praze.
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Autorské
[editovat | editovat zdroj]- 1909 – Marie Chodounská, Topičův salon, Praha
- 1923 – Marie Chodounská (posmrtná), Rudolfinum, Praha
Společné
[editovat | editovat zdroj]- 1907–1908 – Vánoční výstava českých umělců, Topičův salon, Praha
- 1908–1909 – Česká grafika II., Topičův salon, Praha
- 1918 – Výstava českých umělců ve prospěch pozůstalých po československých legionářích,Topičův salon, Praha
- 1928 – Československé výtvarné umění 1918 - 1928, Brno (Brno-město), Brno
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Podzimní jezírko
-
Podvečer v horách
-
U jezera
-
Krajina s rybníkem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Bílých Poličanech, sign. 84-4552, ukn 8905, str.210 . Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Marie Chodounská farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
- ↑ a b Kramerius, Národní politika, Datum vydání výtisku: 12.12.1922 Číslo výtisku: 340, Číslo stránky: 8, oznámení o úmrtí malířky Marie Chodounské
- ↑ a b NACR Praha Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Chodounský Karel (* 1843) s rodinou Dostupné online.
- ↑ Kramerius, Národní politika, Datum vydání výtisku: 25.5.1900 Číslo výtisku: 143, Číslo stránky: [8, Z dílen výtvarných umělců, malířská škola krajináře F.Engelmüllera.]
- ↑ Ivan Kunšič (1874–1899)
- ↑ Národní politika, Datum vydání výtisku: 14.10.1909 Číslo výtisku: 284, Číslo stránky: 7, Výstava obrazů sl. Marie Chodounské
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Chodounská na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Chodounská
- Digitalizovaná díla Marie Chodounské v Národní digitální knihovně.
- Marie Chodounská v informačním systému abART
- Pětka - měsíčník pro občany Prahy 5, květen 2017, Marie Chodounská - dílo malířky ovládla hlavně příroda, str.29 Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Bezděkov a okolí, Chodounská Marie
- Starožitnosti pod Kínskou, Marie Chodounská