Marie Amálie Neapolsko-Sicilská

Šablona:Infobox královna Marie Amálie Tereza Neapolsko-Sicilská (26. dubna 1782, Caserta - 24. března 1866, Surrey) byla dcerou sicilského a neapolského krále Ferdinanda III./IV., který v roce 1816 obě království po více než pěti stoletích opět spojil, a manželkou posledního francouzského krále Ludvíka Filipa.

Původ

Narodila se z prvního manželství neapolsko-sicilského krále Ferdinanda III./IV. (1751 - 1825) s arcivévodkyní Marií Karolínou (1752 - 1814). Vyrůstala v početné rodině a byla již dvanáctým dítětem tohoto královského páru. Mezi její nejznámější sourozence patří: císařovna Marie Tereza (1772 - 1807), toskánská velkovévodkyně Luisa Marie (1773 - 1802), král obojí Sicílie František I. (1777 - 1830), sardinská královna Marie Kristýna (1779 - 1849), asturijská kněžna Marie Antonie (1784 - 1806) či salernský vévoda Leopold (1790 - 1851).

Otec náležel jako syn španělského krále Karla III. k domu Bourbon-Anjou a jeho matkou byla dcera saského kurfiřta z rodu Wettinů Marie Amálie. Narodil se jako devátý potomek a třetí syn z tohoto manželství. Na neapolský a sicilský trůn usedl v roce 1759, kdy se jeho otec stal španělským králem. S arcivévodkyní Marií Karolínou jej oženili o devět let později.
Marie Karolína se narodila z manželství císaře Františka I. Štěpána s královnou Marií Terezií, pročež byla žádanou partií. Jejími sourozenci byli mj. císařové Josef II. a Leopold II., který se v roce 1765 sňatkem s Marií Ludovikou stal švagrem jejího budoucího manžela Ferdinanda, či francouzská královna Marie Antoinetta.

Život

Dne 25. listopadu 1809 se v Palermu provdala za orléanského vévodu Ludvíka Filipa, který se po sesazení Karla X. v roce 1830 stal posledním francouzským králem. Po únorové revoluci v roce 1848 uprchli do exilu a žili Velké Británie pod jménem hrabě a hraběnka de Neuilly^[1].