Mariama Bâ
| Mariama Bâ | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. dubna 1929 Dakar |
| Úmrtí | 17. srpna 1981 (ve věku 52 let) Dakar |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Povolání | spisovatelka, romanopiskyně a aktivistka za práva žen |
| Alma mater | École normale de Rufisque |
| Významná díla | So Long a Letter |
| Ocenění | Noma Award for Publishing in Africa (1980) Velká cena Afriky (1982) |
| Manžel(ka) | Obèye Diop |
| Rodiče | Amadou Bâ |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariama Bâ (17. duben 1929 Dakar – 17. srpna 1981 Dakar) byla senegalská spisovatelka a průkopnice africké ženské literatury.
Narodila se v zámožné rodině z etnika Lebu. Její otec Amadou Bâ byl senegalským ministrem zdravotnictví.[1] Byla třikrát vdaná a měla devět dětí, třetím manželem byl politik Obèye Diop.
Vystudovala střední školu v Rufisque, pracovala jako učitelka a školní inspektorka. V roce 1947 otiskla první příspěvky v pařížském časopise Esprit. Její nejznámějším dílem je Tak dlouhý dopis, který poprvé vyšel v Les Nouvelles Éditions Africaines v Dakaru roku 1979. Kniha byla přeložena do 25 jazyků (česky vyšla roku 2003 v nakladatelství BB Art v překladu Věry Šťovíčkové-Heroldové) a byla jí udělena Cena Noma pro africkou literaturu. Autorka zvolila epistolární formu k popisu komplikovaných osudů vdovy Ramatoulaye, která konfrontuje své životní rozčarování s emancipovanou přítelkyní Aïssatou. V románu lze najít četné autobiografické motivy. Tak dlouhý dopis se stal součástí senegalského literárního kánonu a byl zařazen do školních osnov. V roce 2022 knihu zfilmovala senegalská režisérka Angèle Diabang Brenerová.[2]
Mariama Bâ zemřela na rakovinu v roce 1981, následujícího roku vyšel její druhý román Un chant écarlate, popisující manželství mezi evropskou ženou a africkým mužem.[3] Její tvorba byla zařazeno do antologie Daughters of Africa, kterou vydala v Londýně roku 1992 Margaret Busbyová.
Angažovala se v hnutí Soroptimist International i v senegalských spolcích Legoffiennes a Cercle Fémina. Prosazovala dostupnost vzdělání pro ženy, kritizovala polygamii, majetkovou nerovnost, anachronické tradice a vliv islámu na rodinný život. Navzdory svému celoživotnímu boji za ženská práva se Mariama Bâ vymezovala kriticky vůči feminismu jako západní kulturní koncepci.[4]
Její dcera Mame Coumba Ndiaye o ní vydala biografickou knihu Mariama Bâ ou les allées d'un destin. Jméno spisovatelky nese dívčí škola v Gorée.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mariama Bâ [online]. Casa África [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Angèle Diabang Brener [online]. Africiné [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Mariama Bâ, Senegalese Feminist Author and Poet [online]. Literary Ladies Guide [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Mariama Bâ [online]. African Studies Centre [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariama Bâ na Wikimedia Commons - Blackpast
- TV5 Monde
