Mariánský sloup (Hradec Králové)

Mariánský sloup
Základní údaje
Kód památky	24840/6-429 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Materiál	pískovec
Umístění
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′33,19″ s. š., 15°49′57,92″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánský sloup (též morový sloup) je barokní pískovcový sloup umístěný ve střední části Velkého náměstí v Hradci Králové. Byl vybudován v letech 1714–17 (1715–17, 1716–17) jako poděkování za to, že se Hradci Králové vyhnula morová epidemie, která v roce 1713 postihla Čechy.

Historie

Když v roce 1713 zuřila v Čechách morová epidemie, vypravilo se 6. listopadu z Hradce Králové procesí do Chrudimi k obrazu svatého Salvátora, kde členové magistrátu slíbili, že pokud bude město moru ušetřeno, nechají vystavět mariánskou sochu. Mor se městu skutečně vyhnul, z prostoru uprostřed Velkého náměstí byl tedy odstraněn pranýř a na jeho místě byl vztyčen podstavec, pak samotný sloup a na závěry byly osazovány sochy. Závěrečné práce zahrnovaly doplnění kovových prvků a zlacení. Sloup byl dokončen v roce 1717, ale k jeho vysvěcení hradeckým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic došlo až 24. srpna 1718. Na stavbu sloupu přispěla darem ve výši tříletého šosovného, které jí Hradec Králové jako věnné město odváděl, také královna Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská.

Autorství sloupu není zcela zřejmé: jako tvůrci jsou uváděni buď Giovani Battista Bulla, nebo Jan Pavel Cechpauer.

V roce 1791 chtěli sloup strhnout braniborští vojáci, aby na náměstí získali více místa pro své ležení, na prosby měšťanů ale od svého úmyslu upustili.

Sloup byl v průběhu doby mnohokrát opravován:

• V roce 1812 provedl místní malíř Jan Fink opravu povrchové úpravy (tzv. štafírování).
• V roce 1857 uspořádal knihtiskař a knihkupec Jan Hostivít Pospíšil sbírku na opravu sochy, k realizaci ale nedošlo.
• Další oprava se uskutečnila až v roce 1877 a byla provedena Josefem Papáčkem z Chrudimi. Jednalo se o kamenické práce, štafírování a také opravu kovaného plůtku, na které se podílel zámečnický mistr Houžvička.
• V roce 1915 provedl opravdu sloupu sochař Josef Václav Škoda, který celé sousoší očistil a naimpregnoval fluátem.
• Hlavním úkolem Bohdana Václava Škody, který sloup opravoval v letech 1935–36, byla oprava poškození z období vzniku republiky, kdy došlo k otlučení symbolů monarchie (např. reliéfu rakouské orlice). Škoda také vyrobil nové sokly pro světce na hlavním podstavci a nahradil kopií jednoho z andílků, kteří doprovázejí Pannu Marii na vrcholu sloupu.
• V roce 1946 byla pouze opravena vyvrácená kovová dvířka.
• V roce 1965 proběhla prostřednictvím týmu sochařů Českého fondu výtvarných umění oprava soch, kamenická škola v Hořicích pak restaurovala balustrádu.
• Další kompletní oprava celého sousoší proběhla v roce 1970.
• V následujících letech (1987, 1990, 1991, 1999) probíhaly pouze drobné opravy.
• Příští komplexní rekonstrukce mariánského sloupu proběhla až v roce 2004 a předcházel jí restaurátorský průzkum v roce 2002. Restaurátorské práce prováděl akademický sochař Jan Vích z Libčic nad Vltavou spolupracoval s ním místní sochař Pavel Doskočil.

Popis

Detail sochy Panny Marie s andílky

Objekt je 19 metrů vysoký a je tvořen sloupem se sochou Panny Marie, stojícím na čtyřbokém podstavci se čtyřmi sochami, doplněným dalšími čtyřmi sochami na samostatných soklech a ohrazením ve formě balustrády. Materiálem je středně hrubý světle šedý pískovec, který byl původně dovážen z lomu na Boháňce nedaleko Hořic. Od roku 1965 byl ale materiál na opravy a rekonstrukce brán z lomu v Podhorním Újezdu.

Socha Panny Marie stojí na sloupu na zeměkouli a u jejích nohou jsou umístěny postavičky andílků. Kolem hlavy má socha svatozář z šesticípých zlacených hvězd. Kolem čtyřbokého podstavce jsou rozmístěny sochy svatého Karla Boromejského, svatého Jana Nepomuckého, svatého Jáchyma a svaté Ludmily (některé zdroje namísto svaté Ludmily uvádějí sochu svaté Anny). Na podstavci samotném jsou latinské chronogramy a pod nimi reliéfy se znakem města (jedná se o vůbec první vyobrazení nového královéhradeckého městského znaku: lev držící písmeno G), se svatou Rozálií Sicilskou – patronkou proti moru, dále reliéf se znakem císařství a reliéf svatého Františka Xaverského. Na samostatných soklech v balustrádě jsou umístěny sochy svatého Václava, svatého Josefa, svatého Šebestiána a svatého Vavřince. Na přední straně balustrády jsou kovaná dvířka.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánský sloup na Wikimedia Commons