Mariánský sloup (Spišská Nová Ves)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mariánský sloup
Základní údaje
Rok vzniku1724
Umístění
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánský sloup je kamenný morový sloup se sochou Immaculaty z roku 1724, který se nachází na náměstí v historickém centru před kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Spišské Nové Vsi. Sloup byl vztyčen na základě daru tehdejšího spišského starosty Teodora Konštantína Lubomirského.[1] Spišskonovoveský mariánský sloup patří k nejstarším, které Lubomirski vztyčil v dalších městech Provincie 13 spišských měst v době tzv. Spišské zástavy. Podle dochovaných archivních pramenů sochu Immaculaty zhotovil levočský kameník Friedrich Horn.[2] Latinský nápis na podstavci sloupu zní: PIA LIBERLITATE/ FIDELIUM IGLOVIEN=//SIUM IN HONOREM/ IMMACULATAE CON=//CEPTIONIS B.(eatae) V.(irginis) M.(ariae)/ ANNO MDCCCXCVII/ EXSTRUCTA. / AVE MARIAGRATIA/ PLENAI (Postaven v roce Páně 1897 ze zbožné štědrosti novoveských věřících ke cti Neposkvrněného početí Panny Marie. Zdrávas Maria, milosti plná).

O důvodech výstavby mariánských sloupů v městech Provincie 13 spišských měst existuje několik dohadů. Jednou z nich je sňatek Lubomirského s rozvedenou manželkou anglického obchodníka Alžbětou Culler-Cumingovou, která se stala katoličkou a dostala od papeže dispens. Pravděpodobnou možností je církevní trest, který Lubomirski dostal za svůj výstřední život ve Spišské Nové Vsi a na Ľubovňanském hradě. Údajně měl milenku a několik nemanželských dětí. Podle dalších domněnek vybíral nadměrné poplatky a daně za různé dary, cesty k císařskému dvoru do Vídně, vydržování vojáků a městského lékaře Jana Malletera nebo nadměrné nákupy střelného prachu. Pro své špatné vlastnosti si Theodor vysloužil přezdívku „kníže pekelné tmy“. Císař a uherský král Karel VI. ho kvůli četným stížnostem a vykořisťování káral. Polský král August II. mu navzdory jeho prohřeškům odpustil a dopisem potvrdil jeho úřad spišského primátora. Na znamení pokání nechal Teodor pravděpodobně postavit mariánské sloupy.[3]

Sloup byl v průběhu času několikrát renovován, roku 1897 jej restauroval italský kameník J. Miglierini z Gánovců.[4] V roce 1997 byl sloup prohlášen za národní kulturní památku Slovenské republiky. Poslední restaurování proběhlo v letech 2009-2010 za významné finanční podpory města a příspěvků občanů shromážděných ve veřejné sbírce. Celý travertinový sloup, balustráda, schodiště a dlažba byly restaurovány pod vedením akad. mal. Štefana Kovála, sochaře. Zároveň byla vytvořena kopie sochy Immaculaty, která byla na sloup umístěna. Původní socha byla restaurována a uložena na radnici.[5]

Zajímavostí je, že při rekonstrukci horní části mariánského sloupu byla v roce 2010 při reinstalaci umístěna časová schránka s dobovými předměty, která rovněž dokumentuje průběh rekonstrukce.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mariánsky stĺp (Spišská Nová Ves) na slovenské Wikipedii.

  1. Provinčný dom-sídlo Múzea Spiša v Spišskej Novej Vsi. [s.l.]: Múzeum Spiša v Spišskej Novej Vsi, 2013. ISBN 9788085173123. S. 50. (slovensky) 
  2. CHALUPECKÝ, Ivan. Spišská Nová Ves a okolie. [s.l.]: Východoslovenské vydavateľstvo, 1971. S. 69. (slovensky) 
  3. KORMOŠOVÁ, Růžena. Míľniky histórie mesta Spišská Nová Ves: od najstarších čias po súčasnosť. [s.l.]: Spišská Nová Ves, 2009. ISBN 978-80-970129-4-6.. Kapitola V, s. 14. (slovensky) 
  4. KORMOŠOVÁ, Lucia. Prebieha obnova pamiatok. Ičko: kultúrno-spoločenský mesačník mesta Spišská Nová Ves [online]. Spišská Nová Ves, 2009 [cit. 2024-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-29. (slovensky) 
  5. a b Mariánsky stĺp In: Pamiatky [online]. Mesto Spišská Nová Ves. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]