Margaret Sangerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Margaret Sangerová
MargaretSanger-Underwood.LOC.jpg
Narození 14. září 1879
Corning
Úmrtí 6. září 1966 (ve věku 86 let)
Tucson
Místo odpočinku Green-Wood Cemetery
Alma mater Claverack College
Ocenění Humanista roku (1957)
Národní ženská síň slávy (1981)
Arizona Women's Hall of Fame
Politická strana Americká socialistická strana
Příbuzní Ethel Byrne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Margaret Higginsová Sangerová (14. září 1879, Corning, New York - 6. září 1966, Tucson) byla americká feministka, bojovnice za sexuální osvětu a práva žen, zejména v oblasti reprodukce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako sedmá z jedenácti dětí v bigotní katolické rodině. Její matka, Anne Purcellová Higginsová, než zemřela na tuberkulózu a rakovinu děložního čípku, byla osmnáctkrát těhotná (porodila 11 živých dětí). Sangerová navštěvovala dva roky Claverack College v Hudsonu. Sestry jí platily školu, a když jí už nemohly dále poskytovat finanční podporu, vrátila se roku 1899 domů. Matka zemřela právě v době, kdy se Margaret zapsala do programu pro ošetřovatelky v nemocnici ve White Plains, na předměstí New Yorku.

V roce 1902 se provdala za Williama Sangera a následující rok se jim narodil syn. Později porodila ještě jednoho syna a dceru, která zemřela v dětském věku.

V roce 1912 po ničivém požáru domu se rodina přestěhovala do New Yorku, kde Sanger vstoupila do Sociálně demokratické strany a účastnila se organizování stávek. Stýkala se i s dalšími levicovými newyorskými intelektuály, jako byl John Reed, Upton Sinclair či Emma Goldmanová. Kromě toho začala přispívat do pravidelné rubriky o sexuální výchově pro noviny New York Call pod názvem "Co má vědět každá dívka", její příspěvky však byly pravidelně cenzurovány.

Sangerová pracovala jako zdravotní sestra v chudinské čtvrti East Side na Manhattanu. Starala se hlavně o těhotné ženy, se kterými diskutovala o sexualitě. Tyto ženy, které musely ve velké chudobě vychovávat své děti, byly spolu s předčasnou smrtí vlastní matky hlavními příčinami, proč se z ní stala propagátorka antikoncepce. Silně ji též ovlivnila kniha The Psychology of Sex od Havelocka Ellise, s nímž se setkala i osobně při své cestě po Evropě roku 1914.

Roku 1916 otevřela první kliniku pro plánované rodičovství. Klinika byla žalována a následný proces vzbudil velkou pozornost a vzniklo i hnutí na podporu Sangerové. V roce 1917 začala vydávat výchovný časopis s názvem "Antikoncepční revue", v roce 1921 založila Americkou ligu pro antikoncepci a v roce 1922 Národní komisi federální legislativy pro antikoncepci. Odmítala ovšem potraty.[zdroj?] Na rozdíl od moderní sexuologie také odmítala masturbaci, zejména u žen. Kritiku vzbudilo rovněž to, že ve svých úvahách o kontrole porodnosti rovněž přitakala eugenickým snahám, byť protestovala proti eugenice nacistické, řízené státem. Byla též obviněna z rasismu.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret Sangerová na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.blackgenocide.org/sanger.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Baker, Jean H. (2011), Margaret Sanger: A Life of Passion, Macmillan.
  • Chesler, Ellen (1992). Woman of valor: Margaret Sanger and the birth control movement in America. New York: Simon Schuster. ISBN 0-671-60088-5.
  • Coates, Patricia Walsh (2008), Margaret Sanger and the Origin of the Birth Control Movement, 1910–1930: the concept of women's sexual autonomy, Edwin Mellen Press, 2008
  • Coigney, Virginia (1969), Margaret Sanger: rebel with a cause, Doubleday.
  • Gray, Madeline (1979). Margaret Sanger: A Biography of the Champion of Birth Control. New York City, NY: Richard Marek Publishers. ISBN 0-399-90019-5.
  • Kennedy, David (1970). Birth Control in America: The Career of Margaret Sanger. Yale University Press.
  • Reed, Miriam (2003), Margaret Sanger: Her Life in Her Words, Barricade Books, ISBN 1-56980-246-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]