Marco Minghetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marco Minghetti
Riccio G. - ritratto di Marco Minghetti.jpg
Rodné jménoMarco Minghetti
Narození18. listopadu 1818
Bologna
Úmrtí10. prosince 1886 (ve věku 68 let)
Řím
Místo pohřbeníhřbitov boloňské kartouzy
Povoláníekonom, politik a novinář
Politická stranaHistorické právo
Manžel(ka)Laura Acton (od 1864)
Funkcemember of the Chamber of Deputies of the Kingdom of Sardinia (duben 1860 – prosinec 1860)
minister of Interior of the Kingdom of Sardinia (1860–1861)
poslanec parlamentu Italského království (1861–1865)
minister of Interior of the Kingdom of Italy (březen 1861 – září 1861)
minister of Finance of the Kingdom of Italy (1862–1864)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marco Minghetti (8. listopadu 1818 Bologna10. prosince 1886 Řím) byl italský politik, dvakrát premiér Itálie (v letech 1863-1864 a 1873-1876).

Během pobytu v Paříži v mládí se setkal s italskými vlastenci v exilu, po návratu do vlasti studoval na Boloňské univerzitě. Během jara národů v roce 1848 byl členem revoluční vlády Římské republiky, ale brzy odstoupil, aby se mohl připojit k piemontsko-sardinské armádě bojující s Rakušany, a vrátil se pak do Říma. Po porážce revoluce pokračoval ve studiu a cestování.

V roce 1859 ho Cavour jmenoval generálním tajemníkem piemontského ministerstva zahraničí. Po úspěchu francouzsko-italské kampaně proti Rakousku byl předsedou osvobozenecké rady Romagny, v níž zůstal až do začlenění Romagny do království piemontsko-sardinského. Pak se stal ministrem vnitra rozšířené monarchie a v roce 1863 premiérem spojeného italského království. Jeho role v přenesení hlavního města z Turína do Florencie vzbudila všeobecný odpor z důvodu skrytého záměru rezignovat na Řím jako hlavní město sjednocené Itálie. To si vynutilo jeho rezignaci 23. září 1864. V roce 1869 byl ministrem zemědělství a v letech 1873-1876 znovu premiérem. Za jeho vlády došlo k postupnému politickému sbližování s Rakousko-Uherskem a Německem, což nakonec vedlo k vytvoření trojspolku (1882). Mimo to zaváděl reformy směřující k vytvoření vyrovnaného rozpočtu, ale zároveň nařizoval svévolná opatření proti politické opozici, což v březnu 1876 vedlo ke konečné ztrátě premiérského postu. Několik let pak působil jako představitel opozice proti levicovým vládám Agostina Depretisa a jeho nástupců.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marco Minghetti na polské Wikipedii.