Mak Dizdar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mak Dizdar
Narození 17. října 1917
Stolac
Úmrtí 16. července 1971 (ve věku 53 let)
Sarajevo
Povolání básník, spisovatel a novinář
Ocenění Šestoaprilska nagrada grada Sarajeva (1964)
Zmajeva nagrada (1966)
Příbuzní bratr Hamid Dizdar
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mak Dizdar (17. října 1917, Stolac, Bosna a Hercegovina[1]14. srpna 1971, Sarajevo, Bosna a Hercegovina), vlastním jménem Mehmedalija, byl bosenský básník a novinář. Sdílí ho jak bosenskohercegovská, tak chorvatská literatura[1] a známým pojmem je i pro literatury všech zemí bývalé Jugoslávie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Základní školu navštěvoval v rodném Stolci, gymnázium pak v Sarajevu. Od roku 1936 se věnoval novinářské činnosti.[1] Během druhé světové války pracoval jako poštovní doručovatel a brzy nato vstoupil do komunistického partyzánského hnutí. Po válce působil jako zpravodaj jugoslávské tiskové agentury TANJUG pro Bosnu a Hercegovinu, poté jako redaktor sarajevského deníku Oslobođenje (Osvobození) a vydavatelství Narodna prosvjeta (Lidová osvěta). Od roku 1952 se věnoval pouze literatuře. V letech 19631971 pracoval jako redaktor časopisu Život.

Proslavil se především básnickou sbírkou Kameni spavač (Kamenný spáč), jež byla inspirována středověkými bosenskými epitafy (stećky)[2] a literaturou. Jeho poesie využívá jednoduchý jazyk bible a lidových písní, tradiční obrazivost čerpající z reálií a historických záznamů středověké Bosny a lapidární a samozřejmé vyjadřování formou „zápisu“, v pozadí jeho básní ale často stojí společenské a filosofické problémy.[1] Pro jeho verše je typická snaha o spojování zvukově podobných slov do neobvyklých významových celků (Zatvoren u rebra zarobljen od srebra / I kad si visokan bjelji ni od sebra“ – z básně Drugo slovo o čovjeku).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básnická tvorba:

  • Vidovopoljska noć (1936, Vidopolská noc)
  • Plivačica (1954, Plavkyně)
  • Povratak (1958, Návrat)
  • Minijature (1965, Miniatury)
  • Ostrva (1966, Ostrovy)
  • Kameni spavač (1966, Kamenný spáč)

Prozaická tvorba:

  • Panorama savremene bosanskohercegovačke proze (1961, Panorama současné bh. prózy)
  • Stari bosanski tekstovi (1969, Staré bosenské texty)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.] : Marijan tisak. ISBN 953-214-207-X. Kapitola Primordijalna dimenzija u pjesmama Maka Dizdara, s. 167. (chorvatština)  
  2. PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.] : Marijan tisak. ISBN 953-214-207-X. Kapitola Kameni spavač, vizionarska knjiga o davnini, s. 168. (chorvatština)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]