Mak Dizdar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mak Dizdar
Narození 17. října 1917
Stolac
Úmrtí 16. července 1971 (ve věku 53 let)
Sarajevo
Povolání básník, spisovatel a novinář
Ocenění Šestoaprilska nagrada grada Sarajeva (1964)
Zmajeva nagrada (1966)
Příbuzní Hamid Dizdar
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mak Dizdar (17. října 1917, Stolac, Bosna a Hercegovina[1]14. července 1971, Sarajevo, Bosna a Hercegovina), vlastním jménem Mehmedalija, byl novinář a básník bosňáckého původu. Sdílí ho jak bosenskohercegovská, tak chorvatská literatura[1], známým pojmem je ale i pro literatury všech zemí bývalé Jugoslávie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Dizdar se narodil do solidně situované hercegovské muslimské rodiny, která měla nemalé pozemkové vlastnictví. Majetkové poměry rodiny se výrazně zhoršili po pozemkové reformě v Bosně a Hercegovině a nakonec i předčasné smrti otce Muharema roku 1923, který se nikdy zcela nevzpamatoval z válečných útrap na východním frontě

Základní školu navštěvoval v rodném Stolci, gymnázium pak v Sarajevu. Od roku 1936 se věnoval novinářské činnosti.[1] Během druhé světové války pracoval jako poštovní doručovatel a brzy nato společně s bratrem Hamidem vstoupil do komunistického partyzánského hnutí. V rámci odplaty chorvatský ustašovský režim zatkl jeho maminku Neziru (1881–1945) a sestru Refiku (1921–1945) a ty pak zavraždil v koncentračním táboře Jasenovac.

Po válce působil jako zpravodaj jugoslávské tiskové agentury TANJUG pro Bosnu a Hercegovinu, poté v letech 19481951 jako šéfredaktor sarajevského deníku Oslobođenje (Osvobození) a nato v mezi lety 1951 a 1959 na stejné pozici ve vydavatelství Narodna prosvjeta (Lidová osvěta). Narodna prosvjeta byla po uveřejnění výsledku anonymní literární soutěže roku 1959/1960, ve které vyhrál kritický román Bihorci Ćamila Sijariće, komunistickým režimem obviněna z ideologických úchylek a rozpuštěna. Její zaměstnanci včetně Maka Dizdara byli okamžitě propuštění, sám Didar se poté musel několik let protloukat bez stálého zaměstnání. Teprve až roku 1964 získal místo redaktora v literárním časopisu Život, v jehož redakci trval až do své předčasné smrti roku 1971.

Proslavil se především básnickou sbírkou Kameni spavač (Kamenný spáč, 1966), jež byla inspirována středověkými bosenskými epitafy, stećky,[2] a literaturou. Jeho poesie využívá jednoduchý jazyk bible a lidových písní, tradiční obrazivost čerpající z reálií a historických záznamů středověké Bosny a lapidární a samozřejmé vyjadřování formou „zápisu“, v pozadí jeho básní ale často stojí společenské a filosofické problémy.[1] Pro jeho verše je typická snaha o spojování zvukově podobných slov do neobvyklých významových celků (Zatvoren u rebra zarobljen od srebra / I kad si visokan bjelji ni od sebra“ – z básně Drugo slovo o čovjeku).

Jeho bratr Hamid Dizdar (1907–1967) byl známý básník a spisovatel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básnická tvorba:

  • Vidovopoljska noć (Vidovopolská noc, Sarajevo 1936)
  • Plivačica (Plavkyně, Sarajevo 1954)
  • Povratak (Návrat, Sarajevo 1958)
  • Minijature (Miniatury, Kruševac 1965)
  • Ostrva (Ostrovy Sarajevo 1966)
  • Kameni spavač (Kamenný spáč, Sarajevo 1966, rozš. Sarajevo 1970, 1973, 1975, 1980, 1981, 1984, 1986, 1988, 1996, 1997, 2003, 2004, 2011, Mostar 1973), slovensky (výbor): Kamenný spáč (Bratislava 1968), anglicky: Kameni spavač = Stone sleeper (Sarajevo 1999)

Odborné práce:

  • Panorama savremene bosanskohercegovačke proze (Panorama současné bosenskohercegovské prózy, Sarajevo 1961)
  • Stari bosanski tekstovi (Staré bosenské texty, Sarajevo 1969, 1971, 1990, 2012)

Vybrané a sebrané spisy:

  • Zápis o člověku (Praha 1980), výbor básní
  • Izabrana djela. Knjiga 1: Vidovopoljska noć, Plivačica, Okrutnosti kruga, Koljena za Madonu (Sebrané spisy I, Sarajevo 1981)
  • Izabrana djela. Knjiga 2: Kameni spavač, Osvojena tajna (Sebrané spisy II, Sarajevo 1981)
  • Izabrana djela. Knjiga 3: Eseji, Kritike, Dnevnik (Sebrané spisy III, Sarajevo 1981)
  • Kameni spavač: izabrane pjesme (Kamenný spáč: vybrané básně, Sarajevo 1991, Sarajevo 1997)
  • Modra rijeka (Modrá řeka, Sarajevo 2000), výbor básní

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.] : Marijan tisak. ISBN 953-214-207-X. Kapitola Primordijalna dimenzija u pjesmama Maka Dizdara, s. 167. (chorvatština)  
  2. PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.] : Marijan tisak. ISBN 953-214-207-X. Kapitola Kameni spavač, vizionarska knjiga o davnini, s. 168. (chorvatština)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]