Maja Haderlapová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maja Haderlapová
Maja Haderlapová (2016)
Maja Haderlapová (2016)
Narození8. března 1961 (63 let)
Eisenkappel-Vellach
Povolánípřekladatelka, spisovatelka a dramaturgyně
Alma materVídeňská univerzita
Žánrpoezie a román
Témataliteratura
Významná dílaAnděl zapomnění
OceněníCena Ingeborg Bachmannové (2011)
Cena Bruna Kreiského za politickou knihu (2011)
Rauriská literární cena (2012)
Willy and Helga Verkauf-Verlon Preis (2015)
Cena Maxe Frische (2018)
… více na Wikidatech
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maja Haderlapová (nepřechýleně Maja Haderlap, * 8. března 1961, Bad Eisenkappel (Železna Kapla-Bela), Korutany) je rakouská spisovatelka slovinského původu.[1] Je autorkou velice úspěšné knihy Anděl zapomnění. Za úryvek z této knihy obdržela v roce 2011 Cenu Ingeborg Bachmannové.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Jejím prvním mateřským jazykem je slovinština, němčině jako jazyku druhému se naučila teprve ve škole.[3][4] Po ukončení studia divadelní vědy a germanistiky na Vídeňské univerzitě pracovala jako univerzitní pedagožka.[5] V letech 19922007 pracovala jako dramaturgyně v Klagenfurtu.[6]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Přehled děl v originále (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Poesie[editovat | editovat zdroj]

  • Langer Transit: Gedichte. Göttingen: Wallstein Verlag, 2014. 88 S.

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Engel des Vergessens: Roman. Göttingen: Wallstein Verlag, 2011. 288 S.

České překlady z němčiny[editovat | editovat zdroj]

  • Anděl zapomnění (orig. 'Engel des Vergessens: Roman'; slovinsky Angel pozabe v překladu Štefana Vevara, 2012). 1. vyd. Praha: Havran, 2016. 202 S. Překlad: Eliška Dubcová (Pozn.: Tato románová prvotina autorky, oceněné několika cenami, např. Cenou Ingeborg Bachmannovou (2011), Cenou Bruna Kreiského za politickou knihu (2011), či Rauriskou literární cenou (2012),[7] pojednává o vzdoru korutanských Slovinců proti německému wehrmachtu, či vzájemném soužití Korutanců a Slovinců. Dílo má autobiografický charakter.)[8]

České překlady ze slovinštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Místo v prostoru.[9] Brno: Host, 1998. Překlad: František Benhart a Martina Šaradínová. (Pozn.: Obsahem antologie jsou Aleš Debeljak, Alojz Ihan, Maja Haderlap, Uroš Zupan, Aleš Šteger.)
  • Kanjski grad: koroška pripovedka; Káňský hrad: korutanská pověst; Kański hród: korutanska powěsć; Kański grod: korutańska powěsć; Kańsczi gard: karinckô pòwiôstka; Die Burg Wildenstein: kärntener Sage. 1. vyd. Náklad: 200 výtisků. Varnsdorf: Městská knihovna Varnsdorf, 2013. 27 S. (Pozn.: Jedná se o paralelní texty překladu slovinských pohádek v překladu českého sorabisty Radka Čermáka)[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Maja Haderlap - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  2. GREINER, Ulrich. Maja Haderlap "Engel des Vergessens": Gerechtigkeit für die Slowenen. Die Zeit. 2011-07-21. Dostupné online [cit. 2016-12-04]. ISSN 0044-2070. 
  3. POHL, Ronald. Maja Haderlap: "Ich litt an Phantomschmerzen" (Interview). derStandard.at. 2015-09-07. Dostupné online [cit. 2016-12-04]. 
  4. Haderlap, Maja. Austria-Forum [online]. [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  5. Literaturhaus Wien: Haderlap Maja. www.literaturhaus.at [online]. [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  6. LOIGGE, Uschi. Maja Haderlap im Interview: "Es gibt Sehnsucht nach einer großen Erzählung". www.kleinezeitung.at. 2015-09-02. Dostupné online [cit. 2016-12-04]. 
  7. "Ruck der Veränderung": Rauriser Literaturpreis für Maja Haderlap. Wiener Zeitung [online]. 2012-03-22 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  8. CERNY, Karin. Autorin Maja Haderlap über Haider, Kärnten und den Literaturbetrieb | PROFIL.at. profil.at [online]. 2015-08-21 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  9. VOSLÁŘOVÁ, Marie. Haderlap, Maja. iLiteratura.cz. 2013-06-11. Dostupné online [cit. 2016-12-05]. 
  10. ČERMÁK, Radek. Společnost přátel Lužice. totem.cz [online]. 2004-04-22 [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]