Maják Pilsum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
maják Pilsum
LokacePilsum, Krummhörn
NěmeckoNěmecko Německo
Souřadnice
Zřízení1890
Konstrukceželezná válcová věž s přinýtovanými plechy
Datum prvního svícení1. října 1891
Datum zrušenívyřazen z provozu 1919
Označení/KonfiguraceARLHS: FED018
Výškavýška majáku: 11 m
výška světelného zdroje: 15 m n. m.
Originální čočkaFresnelova čočka 3. řádu
Dosah12 nm (22,2 km)
CharakteristikaF W (levý sektor jeden záblesk 3 s, pravý dva záblesky v intervalu 8,5 s, střed stálé světlo)
Map

Maják Pilsum (německy) je německý sektorový maják na pobřeží Severního moře na hrázi u obce Pilsum v obci Krummhörn.[1] Maják je jednou z nejznámějších památek ve Východním Frísku.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Maják byl navržen v roce 1883[2] jako jeden z pěti v rámci německo-nizozemské iniciativy na označení vodní cesty poblíž ústí řeky Emže.[3] Stavba majáku Pilsum byla dokončena v roce 1889 nebo 1890.[2][3] Všech pět majáků bylo otevřeno současně 1. října 1891 a každému byl přidělen úsek vodní cesty mezi Severním mořem a Emdenem, který obsluhoval.[4] V případě majáku Pilsum se jednalo o přibližně pět kilometrů dlouhou a 600 metrů širokou vodní cestu mezi Borkumem a Emdenem. Dalšími majáky postavenými v rámci projektu byly:[5][6]

Maják sloužil až do června 1915 k zajištění bezpečné plavby na řece Emži. Poté byl kvůli první světové válce zhasnut, aby ztížil plavbu nepřátelským lodím.[2] Nakonec byl vypnut v říjnu 1919 kvůli podmáčení a také proto, že byla plavební dráha zanášena a vodní cesta změněna.[2][6][7] Po vypnutí zařízení byla budova využívána k různým účelům, měnila majitele a její technický stav se zhoršoval.[2] Na podzim roku 1972 se dokonce uvažovalo o demolici stavby.[8] Na jaře 1973 však bylo rozhodnuto o provedení celkové opravy majáku, při níž dostal výrazný červeno-žluto-červený nátěr.[2][9] Neobvyklé barevné schéma mělo upozornit na to, že maják je mimo provoz.[2] Další opravy proběhly v letech 1984 a 1998. V březnu 2014 byla restaurována měděná střecha majáku.[10] Od roku 1998 objekt vlastní a provozuje společnost Deichacht Krummhörn.

Maják Pilsum byl zpopularizován několika filmy, především komedií s Otto Waalkesem Otto der Außerfriesische.[2] Ve filmu je maják Ottovým obydlím. Maják je také dějištěm epizody Sonne und Sturm (Slunce a bouře) televizního seriálu Misto činu (Tatort), natočené v roce 2003, s Marií Furtwänglerovou v roli komisařky Charlotte Lindholmové. Fiktivní město Nordersiel je nedaleký Greetsiel.[6]

V majáku se nachází místo pro měření vln a přílivu. Prohlídky s průvodcem jsou možné v určených časech. Od roku 2004 je také oblíbeným místem konání svateb.[10][11] Snoubenci a milenci na okenní mříže majáku připevňovali zámky lásky. Ty byly při renovaci majáku firmou Deichacht Krummhörn odstraněny a v bezprostřední blízkosti majáku byla postavena nová mříž, na kterou lze nyní zámky připevnit.

Německá spolková pošta vydala příležitostnou známku za 70 centů s vyobrazením majáku. V popředí obrázku maluje rozesmátý slon se štětcem v chobotu duhu nad pilsumskou pláží.[10]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Výstavba majáku byla svěřena firmě Gutehoffnungshütte z Oberhausenu. Plášť z kovaných plechových dílů byl přinýtován na ocelovou konstrukci a byl natřen červenou barvou. Maják měl tři podlaží. Spodní patro sloužilo jako sklad oleje a součástek, prostřední patro jako obytný prostor a horní patro tvořila místnost s lampou.[12] Patra jsou propojena půlkruhovým schodištěm. Maják byl zastřešen měděnou střechou nad místností s lampou, která byla vybavena několika ventilačními otvory, protože osvětlení zajišťovala petrolejová knotová lampa ve spojení s 1,57 m vysokou Fresnelovou čočkou 3. řádu.[12] Původní maják byl válcovou stavbou postavenou na cihlových základech o výšce 12,16 m a vnějším průměru 4,40 m ukončenou kuželovou měděnou střechou. Ve třetím patře pod majákovým oknem byla čisticí plošina, která byla při rekonstrukci v roce 1973 odstraněna.[6] Lucerna vysílala světlo pod úhlem 43 ° ve třech sektorech. Střední část svítila do plavebního kanálu, boční výstražné sektory vysílaly pomocí Otterových žaluzií nepárové (jeden) nebo párové (dva) záblesky.[5][6]

Data[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[10]

  • Charakteristika: F W
  • Výška: 12,16 m
  • Vnější průměr: 4,40 m
  • Výška světelného zdroje: 15 m n. m.
  • Dosvit: 12 nm (22,2 km)

Označení[editovat | editovat zdroj]

  • ALRHS: FED018

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilsumer Leuchtturm na německé Wikipedii.

  1. CHARLES, Victoria. Lighthouses.. Bournemouth: Parkstone International, 2015. 192 s. Dostupné online. ISBN 1-78525-732-3, ISBN 978-1-78525-732-2. OCLC 946059270 S. 75. 
  2. a b c d e f g h i SCHEIBLICH, Reinhard; STAACK, Hans Helge. Leuchttürme-Lexikon. 4. vyd. Hamburg: Edition Ellert & Richter, 2010. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8319-0038-1, ISBN 3-8319-0038-8. OCLC 649510577 Kapitola Pilsum, s. 136–138. (německy) 
  3. a b Pilsumer Leuchtturm. pilsumer-leuchtturm.de [online]. 2009-03-01 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Pilsumer Leuchtturm - Hintergrund-. www.pilsumer-leuchtturm.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  5. a b Pilsumer Leuchtturm - Das Prinzip -. www.pilsumer-leuchtturm.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  6. a b c d e leuchttuerme.net - Portrait Pilsum. www.leuchttuerme.net [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  7. Pilsumer Leuchtturm - Situation 1957 -. www.pilsumer-leuchtturm-shop.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  8. Pilsumer Leuchtturm - Abriss oder Renovierungen -. www.pilsumer-leuchtturm-shop.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  9. Renovierung 1973. www.pilsumer-leuchtturm-shop.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  10. a b c d Leuchtturm Pilsum. www.deutsche-leuchtfeuer.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  11. Heiraten in der Ferienregion Krummhörn - Greetsiel. www.greetsiel.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 
  12. a b Bau & Technik. www.pilsumer-leuchtturm.de [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]