Měchovec lidský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox měchovec lidský

alternativní popis obrázku chybí
Detail ústní kapsuly měchovce lidského
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: hlístice (Nematoda)
Třída: Secernentea
Řád: měchovci (Strongylida)
Čeleď: Ancylostomatidae
Rod: Ancylostoma
Druh: měchovec lidský
Binomické jméno
Ancylostoma duodenale
(Dubini, 1843)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový[1], je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu, zejména pak ve východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě hostitelů, jako jsou lidé, kočky a psy, a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění způsobené měchovcem lidským se odborně nazývá ankylostomóza a může býti pro člověka smrtelné. Projevuje se v několika fázích.

Morfologie [2][editovat | editovat zdroj]

Vývojový cyklus měchovce

Měchovec lidský je válcovitý hlíst šedavě bílé barvy. Dospělci měří 10–18 mm, mají oblý tvar těla, hlavový konec je vybaven mohutnou ústní kapsulou s chitinovými zuby, jež slouží k přichycení parazita k sliznici střeva a sání krve. Kaudální konec samců je vybaven výraznou kopulační burzou.

Infekce[3][editovat | editovat zdroj]

Larva proniká do těla neporušenou kůží, nejčastěji přes bosé nohy. Vstupuje do krevního oběhu. Následně migruje do plic, kde proniká do plicních sklípků. Z nich se dostává do průdušek a do průdušnice. Vykašláváním a následným polknutím hlenu se dostává do tenkého střeva, kde pohlavně dozrává. Samice zde může naklást 10 000 až 30 000 vajíček denně. Vajíčka se uvolňují do stolice. Na teplé a vlhké půdě se ve vajíčku larva rychle vyvíjí. Po 5-10 dnech může infekční larva opět proniknout do kůže jiného organismu a začít nový cyklus infekce[4]. Průměrná délka života měchovce lidského je jeden rok.

Příznaky[5][editovat | editovat zdroj]

  • kožní (svědění, otoky)
  • plicní (kašel, bolesti hrudníku, nevolnost, zvracení)
  • střevní (únava, bolesti břicha, nechutenství, zvracení, stolice je průjmová, páchne a obsahuje krev)

Anémie z nedostatku železa může vést k duševní tuposti a srdečnímu selhání.

Larva měchovce lidského

Prevence [6][editovat | editovat zdroj]

Ochrana životního prostředí před kontaminací fekáliemi, dodržování osobní hygieny a hygieny stravování, nošení uzavřené obuvi, vyloučení přímého styku kůže se zemí, vzdělávání.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Podáním některých z přípravků[7]: mebendazol (Vermox), albendazol (Zentel), befenium (Alcopar), pyrantel a tiabendazol (Mintezol).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Murray, P. R., K. S. Rosenthal, M. A. Pfaller. 2009. Medical Microbiology, 6th ed. Elsevier/Mosby Publishing Company, Philadelphia, U.S.A., 865 p.
  2. Schmidt, G.D., L. S. Roberts. 2009. Foundations of parasitology, 8th ed. McGraw-Hill Companies, New York,p. 472–473
  3. Hotez, P. J., Pritchard, D. I. 1995(June). Hookworm infection. Sci. Am. 272:68–74
  4. Looss, A. 1898. Zur Lebensgeschichte des Ankylostoma duodenale. Cbt. Bakt. 24:441–449, 483–488
  5. Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 143
  6. Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 146
  7. Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 146