Lyskonoh úzkozobý
 Lyskonoh úzkozobý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Podřád | bahňáci (Charadri) |
| Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
| Rod | lyskonoh (Phalaropus) |
| Binomické jméno | |
| Phalaropus lobatus (Linnaeus, 1758) | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) je malý bahňák z čeledi slukovitých. Podobá se lyskonohu ploskozobému, ve všech šatech má však velmi tenký zobák, který je vždy celý tmavý. Ve svatebním šatu je pestře zbarvený – temeno, tváře, zadní část krku, strany hrudi s hřbet jsou šedé, strany krku do různé míry rezavé (více u samic), hrdlo a skvrna nad okem jsou bílé. V prostém šatu má šedivý hřbet s bělavými lemy, trochu černé barvy má v týle a za okem. Hnízdí v bažinách, nad hranicí lesa a v tundře; zasahuje dále do vnitrozemí a výše do hor než lyskonoh ploskozobý. Do České republiky se zatoulává hlavně na podzim.[1]
Reference
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.