Ludvík IV. Francouzský
| Ludvík IV. Francouzský | |
|---|---|
 | |
| Narození | září 920 nebo 1. září 921 Laon |
| Úmrtí | 10. září 954 Remeš |
| Příčina úmrtí | pád z koně |
| Místo pohřbení | Bazilika sv. Remigia (Remeš) |
| Povolání | politik |
| Choť | Gerberga Saská (od 939)[1] |
| Děti | Lothar I. Francouzský Matylda Francouzská Karel Dolnolotrinský Prince Charles des Francs[2] |
| Rodiče | Karel III. Francouzský[3] a Edwiga z Wessexu[3] |
| Rod | Karlovci |
| Příbuzní | Gisela of France a Hildegarde of France (sourozenci) Ludvík V. Francouzský a Arnulf (vnoučata) |
| Funkce | západofranský král (936–954) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík IV. Francouzský (920 – 10. září 954 Remeš[4]), zvaný též Zámořský, z dynastie Karlovců byl králem Západofranské říše v letech 936 až 954. Jeho otcem byl dřívější západofranský král Karel III., jeho matka Edwiga z Wessexu byla dcerou anglického krále Eduarda I.
Ludvík IV. byl jediným mužským potomkem Karla III. Narodil se v době, kdy začínal odboj šlechty vůči jeho otci, který vyvrcholil zvolením protikrále Roberta v roce 922, jeho smrtí o rok později a zároveň sesazením Karla III. ze západofranského trůnu. Králem byl zvolen Bosovec Rudolf Burgundský, který vládl až do své smrti roku 936. Karel III. zemřel v roce 929 ve vězení, jeho manželka Edwiga ale s malým Ludvíkem utekla při převratu k příbuzným do Anglie, kde jej později vychovávala.
Návratu na evropský kontinent se Ludvík dočkal v roce 936, kdy jej po Rudolfově smrti část šlechty povolala zpět do země, aby usedl na uvolněný trůn. Tato akce byla zřejmě organizována Hugem Velikým, který chtěl zabránit, aby říši nadále vládli Bosovci. Ludvík IV. byl korunován 19. června 936 v Laonu remešským arcibiskupem. Jeho moc však byla zpočátku omezena pouze na okolí Laonu a na některé oblasti v severní Francii. Časem ale dokázal oblast své vlády rozšířit, když na svou stranu získal další příslušníky šlechty. Nevyhýbal se ani konfliktům, např. s pařížským hrabětem Hugem Velikým, který na něj měl na počátku vlády velký vliv.
Ludvík IV. zemřel 10. září 954 v Remeši, kde byl také pohřben.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Ludvík IV. se v roce 939 oženil s Gerbergou, dcerou východofranského krále Jindřicha I. a sestrou pozdějšího císaře Oty I. Celkem spolu měli sedm dětí (Karel a Jindřich byli dvojčata):
- Lothar I. Francouzský (941–986), západofranský král
- Matylda (943 – po 981), manželka Konráda III. Burgundského
- Karel (945 – před 953)
- dcera neznámého jména (narozena 948)
- Ludvík (948–954)
- Karel Dolnolotrinský (953 – po 991), vévoda dolnolotrinský
- Jindřich (953, zemřel brzy po křtu)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Louis IV of France na anglické Wikipedii a Ludwig IV. (Frankreich) na německé Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Kindred Britain.
- ↑ ČORNEJ, Petr; KUČERA, Jan Pavel; VANÍČEK, Vratislav, a kol. Evropa králů a císařů : významní panovníci a vládnoucí dynastie od 5. století do současnosti. Praha: Ivo Železný, 2005. ISBN 80-237-3941-7. S. 264.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík IV. Francouzský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Rudolf Burgundský |
|
Západofranský král 936–954 |
|
Nástupce: Lothar I. Francouzský |
