Přeskočit na obsah

Lužerady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lužerady
Pohled na samotu Lužerady z jihozápadu cestou od Loun; typická krajina Lužerad
Pohled na samotu Lužerady z jihozápadu cestou od Loun; typická krajina Lužerad
Lokalita
Charaktersamota
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíLouny
Nadmořská výška175[1] m n. m.
Lužerady
Lužerady
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužerady (německy Lutscherad, dřívější názvy také Lužehrady, chybně[2] i Bužehrad či Bužehrady) jsou samota (v historii také osada i obec) ležící asi 2 km severovýchodně od centra města Louny nedaleko soutoku Dobroměřického potoka s řekou Ohří a přidružená lokalita táhnoucí se od ní na západ a jihozápad, ohraničená tratí z Loun na Dobroměřice a dále na Most. Lokalita se nachází na katastrálním území Loun,[1] s kterými v minulosti splynula.[3] Na samotě je v provozu stejnojmenná výletní restaurace a obklopují jí kromě řeky pole, chmelnice a kopce Českého středohoří.

Historie osady

[editovat | editovat zdroj]
Pohled z Lužerad na západ do chmelnic

Na samotě Lužerady jsou mnohé popelové vrstvy.[4] 13. ledna 1314 se připomíná v německé listině Konrád z Lužerad mezi 12 lounskými konšely.[2] Ve 14. století osada splynula s pozemky šosovními města Loun,[3] to se zde nacházelo několik dvorů, jež patřily lounským měšťanům. Později velkou část získali Hruškové z Března se sídlem v Cítolibech, od nich potom tyto majetky přešly na majitele cítolibského panství.[2] Dle kroniky Chronica civitatis Launensis in Boemia je doložená 29. června 1596 a následující dny povodeň, která způsobila škody na seně. To už byla obec zaniklá.[5] V roce 1802 koupil cítolibské panství Josef II. ze Schwarzenbergu a Schwarzenbergům patřilo až do roku 1924.[6] Ti na Lužeradech v 19. století postavili hájovnu, z které potom kolem roku 1900 vznikla výletní restaurace.[7]

Velkou oblibu restaurace mezi lounskými obyvateli dokládá i to, že sem pořádaly své výlety četné lounské spolky a organizace, hasiči, střelci, studenti nebo sokolové zde pořádali cvičení.[7] Fotbalisté lounské Čechie Louny tu měli v prvopočátcích klubu na začátku 20. století své hřiště, na kterém trénovali.[8] Konaly se zde také kulturní akce, jako například taneční zábavy. Ještě na přelomu 60. a 70. let se v restauraci točilo pivo, ale potom byla restaurace několik desítek let opuštěná a zavřená. V 10. letech 21. století byla majiteli svépomocí opravena v původním stylu hlavní budova samoty a restaurace se pomalu začala opět otevírat veřejnosti, aby navázala na starou tradici. V plánu bylo (2018) opravit také tančírnu v dezolátní stavu, aby ji bylo možno opět veřejně využívat.[7]

Památný dub letní v Lužeradech

Přicházející pěší turisté a výletníci mohou využít i stejnojmenný vycházkový okruh, který čítá čtyři zastávky s naučnými cedulemi. Ty informují o flóře a fauně, ale i o historii daných míst. Krom nich také po řece občas proplují vodáci a okolní cesty využívají cyklisté. V místní restauraci je pro kolemjdoucí v současnosti (2018) k dispozici půjčovna gumových člunů pro projížďky na řece. Pořádají se v ní hudební akce[7] jako například folkový festival a otevřené je i sezonní víkendové občerstvení.[9] Nedaleko u řeky se nachází památný strom Dub letní v Lužeradech.

  1. a b Lužerady [online]. mapy.cz [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  2. a b c ŠTĚDRÝ, František. Zaniklé osady v okrese Lounském. In: KOVÁŘ, M. Sborník historického kroužku. Praha: Družstvo „Vlasť“, 1898. Dostupné online. Svazek 7. S. 134.
  3. a b MERZ, Antonín. Louny. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1900. Dostupné online. Svazek 16. S. 376–378.
  4. Království České: I. Střední Čechy. Redakce Justin Václav Prášek. Praha: Pavel Körber, 1907. Dostupné online. S. 383. 
  5. BRÁZDIL, Rudolf, a kol. Historické a současné povodně v České republice. Brno, Praha: Masarykova univerzita v Brně, Český hydrometeorologický ústav v Praze, 2005. Dostupné online. ISBN 80-210-3864-0. S. 174. 
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 70. 
  7. a b c d KINŠT, Petr. Lužerady znovu ožívají, zvou na sobotní folkový večer. Žatecký a lounský deník [online]. Vltava Labe Media, 2018-05-26 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  8. Historie fotbalu v Lounech: první fotbalový klub byl založen v roce 1906. Ohře média [online]. Ohře média, 2020-04-24 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  9. KINŠT, Petr. Občerstvení u řeky: Lužerady táhnou, oprava Chaloupky se blíží ke konci. Žatecký a lounský deník [online]. Vltava Labe Media, 2020-06-06 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]