Louis Pergaud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Louis Pergaud
Louis Pergaud.jpg
Narození 22. ledna 1882
Belmont
Úmrtí 8. dubna 1915 (ve věku 33 let)
Fresnes-en-Woëvre
Povolání spisovatel, básník, scenárista, školní učitel, romanopisec a učitel
Stát FrancieFrancie Francie
Alma mater École normale
Témata poezie a próza
Významná díla Knoflíková válka
De Goupil à Margot
Ocenění Goncourtova cena (1910)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Pergaud (22. ledna 18828. dubna 1915) byl francouzský spisovatel, známý jako autor Knoflíkové války.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Belmont blízko švýcarských hranic, působil jako učitel v několika vesnicích kraje Franche-Comté. Jako příznivec odluky církve od státu se dostal do sporu s místními autoritami a v roce 1907 odešel do Paříže. Snažil se prosadit jako spisovatel na volné noze, ale žil ve velké bídě. Vydal sbírku básní Úsvit, prosadil se až díky povídkám ze života zvířat: Havranova pomsta a Od straky k lišce (za tu dostal Goncourtovu cenu 1910). Bestsellerem se stala Knoflíková válka, kterou vydal v roce 1912 s podtitulem Román mého dvanáctého roku. Kniha vypráví o rvačkách mezi chlapci ze dvou sousedních vesnic. Jejich zvláštností je, že zajatým nepřátelům se uřezávají knoflíky. Tak kluci, kteří odešli z domu v pořádku, se musí vrátit v oblečení s uřezanými knoflíky, za což je doma čeká samozřejmý rodičovský výprask. Příběh je vyprávěn jadrným skatologickým jazykem a obsahuje ironické paralely ke světu velké politiky. Román vyšel v mnoha vydáních a byl přeložen do předních světových jazyků, vznikla podle něj také opera. V roce 1962 natočil Yves Robert podle Knoflíkové války film, který mj. obdržel Cenu Jeana Viga.

Louis Pergaud padl za první světové války, když po zranění padl do německého zajetí a polní lazaret se stal terčem francouzského bombardování.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]