Lodžie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lodžie domu Casa dei Cavalieri di Rodi na Trajánově fóru v Římě

Lodžie (z it loggia – sloupová chodba, loubí) je zastropený prostor v budově, navenek otevřený do exteriéru, a oddělený jen sloupy, arkádami, kolonádou nebo zábradlím. Na rozdíl od balkonu nevystupuje ven z obvodové zdi. V tomto smyslu je malá lodžie běžná v současných obytných domech, včetně panelových.

Podle normy ČSN ISO 6707–7(730000) je lodžie[1][2]:

vodorovná plošná konstrukce zasunutá do půdorysu budovy nebo je před líc budovy částečně předsazená. Konstrukce lodžie má zpravidla ze tří stran stěny a na volné straně je opatřena zábradlím.

V historické architektuře[editovat | editovat zdroj]

Lodžie může znamenat sloupovou chodbu či chodbový prostor, otevřený do exteriéru arkádou či arkádami, případně i podloubí.[3] Je to útvar, typický pro italskou, pozdně gotickou a renesanční architekturu. Nejznámější je gotická Loggia dei Lanzi ve Florencii.[zdroj?]

Lodžie - sala terrena - v jičínském parku Libosad

Klasická lodžie může být i v libovolném patře, ve středoevropské, renesanční a barokní zámecké a palácové architektuře, se však slovo lodžie často používá pro velké prostory v přízemí (v úrovni země), otevřené arkádami do zahrady. Tato forma lodžie se někdy také nazývá "sala terrena", doslova "přízemní sál". V podstatě jde o velkou místnost, z jedné strany otevřenou rozměrnými otvory arkády (často třemi) do zahrady, a umožňující opticky i komunikačně propojit zámecký či palácový interiér s exteriérem zahrady.

Lodžie v bytových domech[editovat | editovat zdroj]

Od konce 20., a začátku 21. století jsou lodžie často nedílnou součástí panelových (jako modul, podobně bytové "jádro"), i činžovních domů. Tyto lodžie se pak ve většině případů zasklívají, buď rámovým, či bezrámovým systémem. Rámový systém se skládá z posuvných křídel a skleněné výplně. Bezrámový systém pak tvoří horizontální profily s výplní, nejčastěji z polykarbonátu. Zasklením lodžií a balkonů se omezí pronikání chladu či tepla do bytů.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Lodžie je otevřený prostor s nosnými stěnami po stranách, na které se ukládají stropní desky. Čili lodžiová deska je pnuta jako nosník mezi dvě podpory.

  • Lodžie zapuštěné jsou součásti bytu, jehož plochu zmenšují a zhoršují jeho osvětlení.
  • Lodžie polozapuštěné částečně zabírají plochu bytu. Aby nepromrzaly svislé nosné zdi, které přiléhají k lodžii, je nutné je dokonale tepelně izolovat.
  • Lodžie předsazené jsou nejčastěji používané. Nezmenšují obytnou plochu a není potřeba svislé nosné zdi tepelně izolovat.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 8/6 KONSTRUKCE BALKONŮ, LODŽIÍ A TERAS. www.dashofer.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  2. Konstrukce balkonů, lodžií a teras | Stavební právo, kontrolní listy, normy, příklady a doporučení pro oblast stavebnictví.. www.stavebniklub.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  3. BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějín umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Odeon, 1991. 250 s. ISBN 978-80-207-0246-3. S. 121. 
  4. CHRAMZA, Josef. https://www.stavskola.cz/userfiles/file/stavskola/materialy-ke-studiu/pozemni_stavitelstvi/charamza/POS2/Previsl_a_ustupujici_konstrukce.pdf. Kapitola Lodžie. www.stavskola.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  5. Lodžie | fimont.cz. www.fimont.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • W. Koch, Evropská architektura. Praha: Universum 2008. Str. 464 aj.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]