Přeskočit na obsah

Liboc (Kynšperk nad Ohří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liboc
Hrázděný dům čp. 11
Hrázděný dům čp. 11
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKynšperk nad Ohří
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel65 (2021)[1]
Katastrální územíLiboc u Kynšperka nad Ohří (1,51 km²)
PSČ35751
Počet domů24 (2021)[2]
Liboc
Liboc
Další údaje
Kód části obce78646
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liboc (německy Leibitsch) je malá vesnice, část města Kynšperk nad Ohříokrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se asi 1,5 km na západ od Kynšperku nad Ohří. Je zde evidováno 26 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 107 obyvatel.[4]

Liboc leží v katastrálním území Liboc u Kynšperka nad Ohří o rozloze 1,51 km².[5]

Území vsi osídlili Slované, archeologické nálezy z roku 1961 v pískovně severně od vsi svědčí o ještě starším osídlení v mladší době bronzově.[6] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.[7] Jiný zdroj klade první písemnou zmínku do roku 1385, kdy je vesnice uváděna v seznamu leuchtenberských lén. Později následovalo časté střídání majitelů. Od roku 1748 patřila Liboc ke statku Kaceřov a od roku 1788 byla součástí statku Nový Dvůr. V Sommerově topografii z roku 1847 jsou jako majitelé vsi uváděni bratři Kahlerové.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Území vesnice se nachází v Chebské pánvi. Vesnicí protéká Libocký potok a u jižního okraje vesnice se vlévá do Ohře.[8] Po Libockém potoce byla pojmenována vesnice Liboc.[6] Na katastru Liboc u Kynšperka nad Ohří vyvěrá minerální pramen Pochlovická minerálka, místními obyvateli, ale i v literatuře přiřazována k Dolním Pochlovicím.[9]

Při západním okraji vesnice mezi Libocí a Kynšperkem nad Ohří, již v k. ú. Kynšperk nad Ohří, vybudovali v roce 2019 členové Českého svazu ochránců přírody Kynšpersko v rámci programu Blíž přírodě ornitologickou pozorovatelnu. Vyvýšená dřevěná plošina umožňuje pohled na dvě jezírka o celkové rozloze asi tří hektarů, vzniklých propadem poddolovaného území. Hladina jezírek rovněž souvisejí s vodním režimem bývalého dolu Boží požehnání. Pozorovat lze řadu vodních či mokřadních ptáků, např. kulíka říčního, jespáka obecného, chřástala kropenatého, motáka pochopa, potápku malou. Většina z nich zde pravděpodobné i hnízdí. Biologické průzkumy zde objevily mimo jiné tři druhy vážek z červeného seznamu, zajímavější druhy vodních brouků a pět druhů obojživelníků.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 186 obyvatel, z toho sedm Čechoslováků, 177 Němců a dva cizinci. K římskokatolické církvi se hlásilo 174 obyvatel, čtyři k církvi evangelické, osm bylo bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů Liboce[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 122 135 132 183 214 186 199 136 84 78 69 68 101 107 65
Počet domů 20 25 25 25 26 26 32 31 - 21 18 22 23 24 24

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se Liboc nikdy nestala samostatnou obcí. Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Liboc byl osadou obce Dolní Pochlovice v okrese Sokolov (v letech 1869–1910 Falknov, v letech 1921–1930 Falknov nad Ohří). Od roku 1960 je částí města Kynšperk nad Ohří v okrese Sokolov.[6][14]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrázděný dům čp. 11, původně součást zemědělské usedlosti. Vročení 1938 je datem rekonstrukce.
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 280. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29. 
  6. a b c PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 762. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 362. 
  8. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  9. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 84. 
  10. MORAVEC, Jan. Libocké mokřady [online]. nasepriroda.cz [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Leibitsch. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 239. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7.  Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 291. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]