Přeskočit na obsah

Lhota pod Strání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lhota pod Strání
Pískovcový kříž ve Lhotě pod Strání
Pískovcový kříž ve Lhotě pod Strání
Lokalita
Charakterosada
ObecHradec Králové
OkresHradec Králové
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Lhota pod Strání
Lhota pod Strání
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhota pod Strání je historická osada, část královéhradecké čtvrti Třebeš, leží v údolí pod kopcem sv. Jana směrem k centru města. Z historických památek se zde nachází pískovcový kříž z roku 1857 a zvonice se zvonem z roku 1919.

Obec byla obývána již v prehistorických dobách, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. Nejčastěji se v její blízkosti nacházely neolitické kamenné sekery. V raném středověku zde byla lokalita Hrdlořezy, kterou Václav IV. v roce 1395 připojil k městu Hradec Králové. Poslední zmínka o ní pochází z roku 1451.

V té době se v okolí nacházela už nová osada – Lhotka u Hrdlořez. V roce 1495 vypukl konflikt mezi městem a Vojislavem z Kunčí provázený neustálými spory o vlastnictví této vesnice. Spor nakonec skončil vítězstvím města, protože prokázalo, že osada byla získána nespravedlivě díky podpoře krále Vladislava Jagellonského.

V roce 1506 byla obec nazývána Lhotkou, o dvanáct let později Lhotou a v roce 1523 Lhotou Hrdlovou. Tento název získala, protože se poblíž ní nacházela městská šibenice, která byla zbourána až 18. srpna 1788. Stejný původ má také jiný její název – Lhota za šibenicí, který se poprvé objevuje v dokumentech roku 1541.

V letech 1546–1547 došlo k vzpouře královských měst, která se postavila proti své účasti na potlačení války se Šmalkaldským spolkem v Německu, a mezi nimi byl i Hradec Králové. Bitva u Mühlberka v roce 1547 ale byla příčinou konce povstaleckého hnutí, majetek města byl poté konfiskován a vesnice byla obnovena až v roce 1549.

Současné jméno – Lhota pod Strání – osada nese od roku 1614. V té době zde byla hospoda hradeckého měšťana Jana Jiskry ze Sobince. Pak přišla třicetiletá válka a v roce 1636 Lhotu vypálila saská armáda. V důsledku toho byla silně poničena a prakticky vylidněna. Od té doby se jmenovala Lhota spálená a k roku 1654 již nebyla obývána. Ve druhé polovině 17. století se jmenovala Lhota Stránská a teprve v roce 1710 tu žili tři rolníci, šest chalupářů a jeden čeledín.

Vypuknutí války o rakouské dědictví opět ohrozilo rozvoj osady. V roce 1745 se Lhota stala sídlem velitele rakouské armády Karla Lotrinského a v roce 1758 sem přišla pruská armáda pod velením krále Fridricha II. a založila zde opevněný tábor. V roce 1772 byla osada začleněna do nově vzniklé farnosti při kostele sv. Antonína.

Obec měla svého šoltyse. V roce 1795 jím byl Václav Kotek a jeho odměna byla pevně stanovena na 12 zlatých. V roce 1831 to byl Václav Mach, v roce 1839 Josef Košťál a v roce 1840 Josef Vacek. O sedm let později požádal Jan Dvorský o propuštění z funkce, ale nikdo se o jeho návrh nezajímal. Proto byla tato funkce předána Janu Pochybovi, novohradeckému šoltysovi. V roce 1848 jako šoltys působil Josef Pešek.

V roce 1842 postavil Jan Hanke malý mlýn, který byl závislý na vodním zdroji Rozárka na kopci sv. Jana, ale v roce 1855 byl rozebrán a zůstala po něm jen stavba domu. O sedm let později Lhota přestala být podřízena městu Hradec Králové, spolu s obcemi Třebeš a její další osadou Kopec Svatého Jana vytvořily společnou politickou a katastrální obec. Lhota se stala jejím sídlem a zůstala v jejím rámci až do sloučení s městem Hradec Králové. V roce 1910 zde žilo 156 obyvatel. V roce 1940 Lhota od města získala nový hasičský vůz. O několik let později (po roce 1950) zdejší osídlení zaniklo kvůli výstavbě sídliště Moravské Předměstí, z něhož vznikla nová čtvrť města.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lhota pod Strání na polské Wikipedii.