Langur duk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLangur duk
alternativní popis obrázku chybí
Langur duk v singapurské zoo
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Odděleníúzkonosí (Catarrhini)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádHaplorhini
Infrařádopice (Simiiformes)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
RodPygathrix
Binomické jméno
Pygathrix nemaeus
L. (1771)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Langur duk (Pygathrix nemaeus) je kriticky ohrožená opice z čeledi kočkodanovitých. Patří k nejpestřeji zbarveným opicím, typickým znakem jsou červené „podkolenky” a bílé „rukavičky”. Nepřehlédnutelný je rovněž mohutný věnec bílých vousů lemujících zlatě zbarvenou tvář.

Areál výskytu[editovat | editovat zdroj]

Langur duk žije v jihovýchodní Asii. Jeho domovem je střední a jižní Laos a střední Vietnam, byl nalezen i v severní Kambodži.[2]

Obývá především horní patro listnatých lesů až do 1600 m n. m.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Langur duk – detail hlavy

Langur duk je větší opice s ocasem dlouhým zhruba jako tělo. Nohy jsou jen o málo delší než ruce.[3] Nos je plochý, velké oči mandlového tvaru jsou viditelně sešikmené.[3][4] Obličej je zlatý až zlatohnědý, tváře a brada jsou olemovány bílými vousy, u samců mohutnějšími. Hedvábně lesklá srst je krátká a hustá. Hlava a hřbet jsou modrošedé, předloktí bílá, nohy od kolen níže červené až červenohnědé. Kolem krku se nacházejí dva barevné kruhy, bílý a červenošedý.[4] Srst na břiše je světle šedá, někdy až bílá. Ocas je bílý, zakončený střapcem.[3] Zbarvením se samec od samice příliš neliší; mladí jsou světlejší, plného zbarvení dosahují v 10 měsících.[5]

Průměrná délka těla samce (bez ocasu) je 61 cm, samice 54,5 cm. Průměrná hmotnost samce je 11 kg, samice 8,44 kg.[3]

Chůze je kvadrupédní (po čtyřech), pohyb na stromech semibrachiální. Většinu času tráví na stromech, na zem sestupují jen výjimečně.[3]

Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Languři dukové jsou skupinová zvířata, skupina je obvykle tvořena jedním nebo více dominantními samci a větším počtem samic s mláďaty. Průměrný počet jedinců ve skupině je 19.[6] Teritorium languří skupiny má rozlohu 1,5–3,5 km². K nocování slouží skupině vyšší stromy s hustou korunou. V zajetí spí společně, přitulení k sobě.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Langur duk se živí především listím, v menší míře pojídá ovoce, semena, pupeny a květy.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Menstruační cyklus trvá 26,4 dne, samotná říje 2–3 dny. Okolí vulvy a análního otvoru se zbarví červeně, u oplodněných samic takto zbarvené zůstává. Březost trvá 180 až 200 dní.[6]

U zdokumentovaných porodů vážili narození samci průměrně 324 gramů, samice 463 gramů.[6] Mláďata se rodí vidící a již osrstěná, obličej je však černý, pouze se světlejšími proužky pod očima. „Dospělé“ zbarvení se objevuje až ve věku 8 až 12 měsíců.[6]

Dožívá se asi 25 let.[7]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Langur duk v zoo ve Filadelfii

Langur duk je uveden v Příloze I CITES mezi druhy, se kterými je veškerý mezinárodní obchod zakázán. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) druh klasifikuje jako kriticky ohrožený.[2]

Druh ohrožuje především nelegální lov, jak kvůli využití v tradiční asijské medicíně, tak na mezinárodní černý obchod s ohroženými druhy. Obchodní trasy pytláků vedou především z Laosu do Thajska a Vietnamu a odtud případně dále. Dalším rizikovým faktorem je budování dopravní infrastruktury a přesidlování obyvatelstva jak v Laosu, tak především ve Vietnamu, což vede ke zmenšování areálu vhodného k obývání.[2]

V Záchranném centru pro ohrožené primáty ve vietnamském Národním parku Cúc Phương probíhá program zaměřený na odchov a rozmnožování těchto opic.[2]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Langur duk je v zoologických zahradách velkou vzácností, k říjnu 2016 se nacházelo v zoologických zahradách na celém světě pouhých 38 jedinců, přičemž jen pět mimo Asii (včetně tří níže zmíněných).[8]

V České republice chová tyto primáty od roku 2016 ZOO Chleby, o. p. s. Samec a dvě samice sem přicestovali z Thajska.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d e NGOC THANH, V.; LIPPOLD, L.; TIMMINS, R. J.; MANH HA, N. Pygathrix nemaeus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2008 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2008.RLTS.T39826A10272920.en. (anglicky) 
  3. a b c d e f g GRON, Kurt. Douc Langur (Pygathrix) [online]. National Primate Research Center, University of Wisconsin, 2009 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b DOBRORUKA, Luděk J. Polopice a opice. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 203 s. (Zvířata celého světa; sv. 5). Kapitola Vzácní chovanci zoologických zahrad, s. 108–110. 
  5. Nezkrotná Indočína (1). Znovuzrozený Vietnam [TV film]. Dokument VB (2014). 65 min. Prima ZOOM. 26. 12. 2017 18.55–20.00 hod.
  6. a b c d GRON, Kurt. Douc Langur (Pygathrix) [online]. National Primate Research Center, University of Wisconsin, 2009-09-03 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Langur duk. In: Zoologická zahrada Chleby [online]. ©2013 [26. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.zoochleby.cz/langur-duk-6176/
  8. a b BURZA, Marek. Nejvzácnější opičky světa jsou v Česku. Vypadají jako dědečci-punkeři. idnes.cz [online]. 2016-10-02 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]