Langur duk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLangur duk
alternativní popis obrázku chybí
Langur duk v singapurské zoo
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Oddělení úzkonosí (Catarrhini)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád primáti (Primates)
Podřád vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád opice (Simiiformes)
Čeleď kočkodanovití (Cercopithecidae)
Rod Pygathrix
Binomické jméno
Pygathrix nemaeus
L. (1771)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Langur duk (Pygathrix nemaeus) je ohrožená opice z čeledi kočkodanovitých. Patří k nejpestřeji zbarveným opicím, typickým znakem jsou červené „podkolenky” a bílé „rukavičky”. Nepřehlédnutelný je rovněž mohutný věnec bílých vousů lemujících zlatě zbarvenou tvář.

Areál výskytu[editovat | editovat zdroj]

Langur duk žije v jihovýchodní Asii. Jeho domovem je střední a jižní Laos a střední Vietnam, byl nalezen i v severní Kambodži.[2]

Obývá především horní patro listnatých lesů až do 1600 m n. m.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Langur duk – detail hlavy

Langur duk je větší opice s ocasem dlouhým zhruba jako tělo. Nohy jsou jen o málo delší než ruce.[3] Nos je plochý, velké oči mandlového tvaru jsou viditelně sešikmené.[3][4] Obličej je zlatý až zlatohnědý, tváře a brada jsou olemovány bílými vousy, u samců mohutnějšími. Hedvábně lesklá srst je krátká a hustá. Hlava a hřbet jsou modrošedé, předloktí bílá, nohy od kolen níže červené až červenohnědé. Kolem krku se nacházejí dva barevné kruhy, bílý a červenošedý.[4] Srst na břiše je světle šedá, někdy až bílá. Ocas je bílý, zakončený střapcem.[3] Zbarvením se samec od samice příliš neliší; mladí jsou světlejší, plného zbarvení dosahují v 10 měsících.[5]

Průměrná délka těla samce (bez ocasu) je 61 cm, samice 54,5 cm. Průměrná hmotnost samce je 11 kg, samice 8,44 kg.[3]

Chůze je kvadrupédní (po čtyřech), pohyb na stromech semibrachiální. Většinu času tráví na stromech, na zem sestupují jen výjimečně.[3]

Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Languři dukové jsou skupinová zvířata, skupina je obvykle tvořena jedním nebo více dominantními samci a větším počtem samic s mláďaty. Průměrný počet jedinců ve skupině je 19.[6] Teritorium languří skupiny má rozlohu 1,5–3,5 km². K nocování slouží skupině vyšší stromy s hustou korunou. V zajetí spí společně, přitulení k sobě.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Langur duk se živí především listím, v menší míře pojídá ovoce, semena, pupeny a květy.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Menstruační cyklus trvá 26,4 dne, samotná říje 2–3 dny. Okolí vulvy a análního otvoru se zbarví červeně, u oplodněných samic takto zbarvené zůstává. Březost trvá 180 až 200 dní.[6]

U zdokumentovaných porodů vážili narození samci průměrně 324 gramů, samice 463 gramů.[6] Mláďata se rodí vidící a již osrstěná, obličej je však černý, pouze se světlejšími proužky pod očima. „Dospělé“ zbarvení se objevuje až ve věku 8 až 12 měsíců.[6]

Dožívá se asi 25 let.[7]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Langur duk v zoo ve Filadelfii

Langur duk je uveden v Příloze I CITES mezi druhy, se kterými je veškerý mezinárodní obchod zakázán. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) druh klasifikuje jako ohrožený.[2]

Druh ohrožuje především nelegální lov, jak kvůli využití v tradiční asijské medicíně, tak na mezinárodní černý obchod s ohroženými druhy. Obchodní trasy pytláků vedou především z Laosu do Thajska a Vietnamu a odtud případně dále. Dalším rizikovým faktorem je budování dopravní infrastruktury a přesidlování obyvatelstva jak v Laosu, tak především ve Vietnamu, což vede ke zmenšování areálu vhodného k obývání.[2]

V Záchranném centru pro ohrožené primáty ve vietnamském Národním parku Cúc Phương probíhá program zaměřený na odchov a rozmnožování těchto opic.[2]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Langur duk je v zoologických zahradách velkou vzácností, k říjnu 2016 se nacházelo v zoologických zahradách na celém světě pouhých 38 jedinců, přičemž jen pět mimo Asii (včetně tří níže zmíněných).[8]

V České republice chová tyto primáty od roku 2016 ZOO Chleby, o. p. s. Samec a dvě samice sem přicestovali z Thajska.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d e NGOC THANH, V.; LIPPOLD, L.; TIMMINS, R. J.; MANH HA, N. Pygathrix nemaeus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2008 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. DOI:10.2305/IUCN.UK.2008.RLTS.T39826A10272920.en. (anglicky) 
  3. a b c d e f g GRON, Kurt. Douc Langur (Pygathrix) [online]. National Primate Research Center, University of Wisconsin, 2009 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b DOBRORUKA, Luděk J. Polopice a opice. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 203 s. (Zvířata celého světa; sv. 5). Kapitola Vzácní chovanci zoologických zahrad, s. 108–110. 
  5. Nezkrotná Indočína (1). Znovuzrozený Vietnam [TV film]. Dokument VB (2014). 65 min. Prima ZOOM. 26. 12. 2017 18.55–20.00 hod.
  6. a b c d GRON, Kurt. Douc Langur (Pygathrix) [online]. National Primate Research Center, University of Wisconsin, 2009-09-03 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Langur duk. In: Zoologická zahrada Chleby [online]. ©2013 [26. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.zoochleby.cz/langur-duk-6176/
  8. a b BURZA, Marek. Nejvzácnější opičky světa jsou v Česku. Vypadají jako dědečci-punkeři. idnes.cz [online]. 2016-10-02 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]