Ladislav Filip
| MUDr. Ladislav Filip | |
|---|---|
| Narození | 15. června 1898 Praha-Libeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. listopadu 1986 (ve věku 88 let) Poděbrady  Československo |
| Místo pohřbení | Libeňský hřbitov |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
MUDr. Ladislav Filip (15. června 1898 Praha-Libeň[1] – 29. listopadu 1986 Poděbrady) byl český lékař, kardiolog, dietolog a docent Univerzity Karlovy. Byl zakladatelem kardiologického sanatoria v Poděbradech (dnes Dětská léčebna Dr. L. Filipa, součást Lázní Poděbrady). Byl také aktivní sportovec, skaut a vedoucí Svojsíkova oddílu.[2] Jeho skautská přezdívka byla „Brácha“.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Pocházel z Prahy. Od mládí se velmi zajímal o přírodu a sport. Po gymnáziu začal studovat chemii na Českém vysokém učení technickém v Praze, později ale přešel na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy[4]. Začal se specializovat na nemoci srdce a oběhového ústrojí. Roku 1926 nastoupil do Václavem Libenským založeného Prvního vyšetřovacího a léčebného ústavu (dnes lázeňský Hotel Libenský). Byl zde po tři roky vedoucím lékařem, aby roku 1930 ústav opustil, aby si mohl otevřít svůj vlastní. Zpočátku si otevřel ordinaci v Zikmundově vile, přičemž v letech 1933–1937 pro něj firma místního stavitele Ladislava Peřiny postavila budovu nového kardiologického sanatoria pro dospělé. Sanatorium se díky své moderní koncepci brzy stalo známým a vyhledávaným.[5] Velmi se angažoval také v poděbradském skautu (sám byl jeho členem už od doby před první světovou válkou).[6] V Poděbradech se usadil a s manželkou měli dvě dcery a syna.[3]
Za druhé světové války Ladislav Filip spolupracoval s protinacistickým odbojem, kvůli čemuž byl v letech 1943–1944 vězněn v Norimberku a v terezínské Malé pevnosti. Před koncem války se mu podařilo vrátit do Poděbrad. V dubnu 1945 byl zvolen předsedou dvacetičlenného poděbradského Revolučního národního výboru (RNV). Z ilegality výbor vystoupil ve dnech květnové revoluce. Dne 2. května 1945 Dr. Filip vyjednal s velitelem německé posádky podplukovníkem Schusterem dohodu o zabezpečení klidu a pořádku ve městě. RNV převzal správu města a na oplátku zaručil bezpečnost německých raněných a německého obyvatelstva.[7] Už druhý den však Němci dohodu zrušili. Změna nastala po vypuknutí pražského povstání dne 5. května 1945, kdy rozhlas svolával obyvatelstvo na pomoc bojující Praze. V reakci na rostoucí neklid ve městě na zámku jednal Dr. Filip s velitelem Schusterem, jeho pobočníky a představitelem okupační správy Messnerem. Dohodli se, že Němci nepoužijí zbraní, pokud tam neučiní česká strana, což Dr. Filip sdělil občanům městským rozhlasem. Němci se nakonec vzdali 8. května 1945.[8]
V červnu 1945 se Dr. Filip stal prvním předsedou místního národního výboru. Po válce se mimo jiné podílel na obnovení činnosti lázní a založení poděbradské internátní školy Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad.[5] Společně s celou rodinou se také velmi zasloužil o obnovu poválečného poděbradského skautingu.[3] Roku 1946 však vedení města opustil, protože odmítal vstoupit do jakékoliv politické strany a omezená poválečná demokracie nestranickou kandidaturu nedovolovala. Mohl však ale konečně získat docenturu na Karlově univerzitě, čemuž dlouho bránila válka.[5]
Po komunistickém převratu v únoru 1948 mu byly znemožněno v pokračování přednášek na pražské lékařské fakultě. Zároveň bylo jeho sanatorium znárodněno a přeměněno na dětskou léčebnu, která dnes nese jeho jméno. Přestože byl Ladislav Filip považován za špičkového kardiologa, nebylo mu umožněno pracovat ani v lázních, takže z donucení změnil své zaměření na dietologii.[5]
Zemřel v Poděbradech roku 1986.
Připomínka[editovat | editovat zdroj]
Dr. Filipa připomíná stejnojmenná ulice v Poděbradech.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Krevní tlak v lékařské praxi (Mladá generace lékařů, 1927)
- Breviář chorého srdce (Nákladem vlastním, 1939)
- Choroby krevního oběhu pro praxi (Nákladem Lékařského knihkupectví a nakladelství, 1949)
- Jak si terezínští heftlinkové představovali, že bude vypadat československé státní zřízení (Nákladem vlastním, 1945)
- Jak žít po padesátce (SZdN, 1969)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. P. Marie v Libni
- ↑ Kolektiv pedagogů ZŠ a MŠ při Léčebně Dr. L. Filipa. Výročí Ladislava Filipa [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-27.
- ↑ a b c HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské vzpomínky [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-06-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Filip Ladislav 15. 6. 1898, Praha
- ↑ a b c d HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 276.
- ↑ Hrabětová, 2013, s. 277.
- ↑ ŠMILAUEROVÁ, Eva. Poděbrady v proměnách staletí (2. díl). Praha: Scriptorium, 2005. ISBN 80-86197-62-X. S. 219.
- ↑ Šmilauerová, 2005, s. 220.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Filip
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 Archiválie157 • 1865 • Filip, František *1865, otec LadislavA Filipa
