Přeskočit na obsah

Ladislav Esterházy z Galanty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Esterházy z Galanty
Hlava rodu Esterházyů a majorátní pán
Ve funkci:
1645 – 26. srpna 1652
PředchůdceMikuláš Esterházy z Galanty
NástupcePavel I. Esterházy z Galanty
Vrchní župan komitátu Šoproň
Ve funkci:
1645 – 26. srpna 1652
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceMikuláš Esterházy z Galanty

Narození31. prosince 1626
Galanta
Úmrtí26. srpna 1652 (ve věku 25 let)
Vozokany
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1650) Eleonóra Batthyányová (1633–1654)
RodičeMikuláš Esterházy z Galanty († 1645) a Kristýna Nyáryová de Bedegh (1604–1641)
PříbuzníMarie Esterházyová, Pavel I. Esterházy z Galanty, Štěpán Esterházy (1616–1641) a František Esterházy z Galanty (sourozenci)
Profesevojevůdce a hudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Esterházy hrabě z Galanty (německy Ladislaus Esterházy Graf von Galánta, maďarsky galántai gróf Esterházy László; 31. prosince 162625. nebo 26. srpna 1652 Veľké Vozokany) byl uherský šlechtic a vojevůdce v tureckých válkách.

Narodil se jako druhý syn Mikuláše Esterházyho z Galanty († 1645), který se stal baronem v roce 1613 a v roce 1626 byl povýšen na říšského hraběte, a jeho druhé manželky Kristýny Nyáryová de Bedegh (1604–1641).

Protože jeho starší bratr Štěpán zemřel již v roce 1641, Ladislav se stal po smrti otce Mikuláše v roce 1645 hlavou rodu a majorátním pánem.

V roce 1649 získal s konečnou platností právo na panství Eisenstadt. Usiloval o něj už jeho otec, kterému však císař v roce 1622 udělil Eisenstadt pouze jako zástavu a nikoli jako léno. Hned v roce 1645 se Esterházy ujal svých prvních politických funkcí, například jako poslanec uherského sněmu nebo jako nástupce svého otce v úřadu vrchního župana komitátu Šoproň.

Hrabě byl ženatý s uherskou hraběnkou Eleonorou Batthyányovou (1. 3. 1633 – 21. 10. 1654), dcerou Adama Batthyányho (1610–1659) a jeho první manželky Aurory Kateřiny z Formentini zu Talmeiale. Manželství však zůstalo bezdětné.[1] V roce 1652, ve věku 25 let, padl v bitvě u Veľkých Vozokan proti Turkům.[2]

Z vojenského hlediska byla tato bitva ve válce Svaté říše římské proti Turkům na uherském území zcela bezvýznamná. Pro rod Esterházyů to byl ale hluboký zlom, protože zahynula nejen hlava forchtensteinské linie Ladislav, ale i tři jeho bratranci z dalších dvou linií.

Čtyři padlé členy rodu Esterházyů připomínají dva rozměrné obrazy (jeden zobrazuje bitvu a jeden pohřební obřady) a také četné další památky (přilby, náprsníky atd.).

Novou hlavou forchtensteinské linie rodu se stal hrabě Pavel, jeho nejmladší bratr, který se do dějin zapsal jako Pavel I., první kníže magnátského rodu Esterházyů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislaus Esterház na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Martí Tibor: Gróf Esterházy László (1626–1652). Fejezetek andy arisztocrata család történetéhez. Diss. , Pázmány Péter Katolikus Egyetem Bölcsészet [Katolická univerzita Pétera Pázmányho] - És Társadalomtudományi Kar, Budapest 2013.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]