Květoslava Patočková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Květoslava Patočková
Jiná jménaSemilská bába
Narození17. ledna 1912
Havírna, Paseky nad Jizerou, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. srpna 1991
Semily; ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbylinkářka, lidová léčitelka
Domovské městoSemily
NásledovníkPavel Váňa
DětiJana Dufková (Jilemnice)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Semily – pohled Husovou ulicí na apsidu kostela sv. Petra a Pavla
Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech

Květoslava Patočková (17. ledna 1912, Havírna, Paseky nad Jizerou10. srpna 1991, Semily)[1] nazývaná též semilská bába[2] byla bylinkářka a lidová léčitelka. Svoje bylinářské zkušenosti u ní získával i fytoterapeut Pavel Váňa z Nového Bydžova.[3][4][5]

Život[editovat | editovat zdroj]

Květoslava Patočková se narodila 17. ledna 1912 v Pasekách nad Jizerou (v části nazývané Havírna). Do Semil se přestěhovali až rok po skončení druhé světové války (v roce 1946).[2][1] Tou dobou již byla známa svým léčitelstvím v celém Pojizeří.[2] Kromě lidí léčila i zvířata. Byla velmi zbožná.[2] Bydlela v podlouhlém domě pod náměstím v Husově ulici naproti semilskému muzeu.[1] Malá místnost, kde přijímala nemocné a poskytovala rady, byla plná sošek a obrázků Ježíše, Panny Marie a svatých.

Dřív jsem každý den začínala účastí na mši svaté a svatým přijímáním. Dneska už do kostela sotva dojdu, a proto tady mám sošku Pána Ježíše a jeho portrét.

Květoslava Patočková, O svých návštěvách kostela, rok 1991, [2]

V místnosti byl stolek s papíry, kde psala doporučení a recepty.[2]

Dostala jsem dar Boží a sílu čerpám z víry. Můj tatínek měl ale ještě větší dar. Jednou mi řekl, že budu bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a budou tam za tebou chodit lidé v zástupech.

Květoslava Patočková, O své víře v Boha a prorockých slovech otce, [2]

Květoslava Patočková zemřela 10. srpna 1991[1] a rozloučení s ní se uskutečnilo 16. srpna 1991 v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Semilech. V tradici lidového léčitelství pokračovala její dcera Jana Dufková z Jilemnice, která už nežije.[1]

Muzeum a Pojizerská galerie Semily plánuje uspořádat výstavu (vydat brožuru; natočit krátký dokumentární film) související s působením lidové léčitelky Květoslavy Patočkové v Semilech.[1][6]

Další léčitelé v regionu[editovat | editovat zdroj]

V Libereckém kraji působil český lékař a léčitel německé národnosti Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, který žil v 18. století v Pěnčíně-Krásném na Jablonecku, v jeho domě je nyní muzeum.[1] V polovině 20. století působil léčitel a hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí na Liberecku.[1] Svoje pacienty léčil zmijím jedem. Údajně léčil i českého historika, muzikologa, literárního historika a ministra školství Zdeňka Nejedlého (1878–1962).[1] O jeho působení sepsal knihu s názvem Příběh podještědské obce regionální historik Jan Havelka (* 1990).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j COUFALOVÁ, Renata. Semilská léčitelka Květoslava Patočková byla výjimečná jako nedávno filmem „znovuobjevený“ Jan Mikolášek [online]. web: Genus cz; semilsko; historie, 2022-01-08 [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g KUCHAŘ, Jiří. Květoslava Patočková (Semilská bába) [online]. web: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  3. Fytoterapie [online]. web: awashop cz [cit. 2022-01-11]. Květoslava Patočková, léčitelka, bylinkářka tzv. "semilská bába", učitelka Pavla Váni. Dostupné online. 
  4. Seznam léčitelů a bylinkářů, současnost i minulost: [online]. web: Superpotraviny - superfoods [cit. 2022-01-11]. Květoslava Patočková, léčitelka, bylinkářka tzv. "semilská bába", učitelka Pavla Váni. Dostupné online. 
  5. Historie bylinářství [online]. web: Culina Botanica [cit. 2022-01-11]. Pavel Váňa od začátku 70.let 20. století s požehnáním „semilské báby“ Květoslavy Patočkové začal byliny popularizovat a nabízet lidem.. Dostupné online. 
  6. Nezapomenutelná léčitelka Květoslava Patočková aneb muzeum hledá pamětníky [online]. web: M.Semily cz [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  7. Příběh podještědské obce. I, Hradčany a Chvalčovice [online]. web: databáze publikací NK ČR [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]