Kukačka černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKukačka černá
alternativní popis obrázku chybí
Kukačka černá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádkukačky (Cuculiformes)
Čeleďkukačkovití (Cuculidae)
Rodkukačka (Surniculus)
Binomické jméno
Surniculus velutinus
Sharpe, 1877
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukačka černá (Surniculus velutinus) je druh kukačky z rodu Surniculus, která je endemická Filipínám.

Systematika a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kukačku černou formálně popsal v roce 1877 anglický přírodovědec Richard Bowdler Sharpe pod názvem Surniculus velutinus.[2][3] Rozlišují se tři poddruhy s následujícím rozšířením:[4]

Druhové jméno velutinus pochází z moderní latiny, ve které znamená „velvetový“.[5]

Kukačka černá náleží do rodu Surniculus. Všechny kukačky v tomto rodě původně byly považovány za stejný druh Surniculus lugubris.[6] Druhy z tohoto rodu jsou úzce příbuzné. Podle mitochondriální analýzy utváří kukačka černá sesterskou skupinu ke kladu tvořeným kukačkou drongovitou (S. lugubris) a druhem S. musschenbroeki.[7]

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Stanoviště druhu tvoří dvojkřídláčovité (dipterokarpové) původní pralesy i sekundární lesy. Obývá nížinaté oblasti od hladiny moře do 1000 m n. m. Vyskytuje se převážně ve stromovém baldachýnu (některé kukačky jihovýchodní Asie se vyskytují při zemi).[8]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kukačka černá s dobře patrným, ke konci se rozšiřujícím ocasem

Tato menší kukačka dosahuje délky těla pouze kolem 24 cm. Zaznamenané průměrné rozměry těla samce jsou následující: křídlo měřilo 117 mm, ocas 102 mm, zobák 19 mm, běhák 15 mm. U samice bylo křídlo v průměru dlouhé 117 mm, ocas 105 mm, zobák 19 mm, běhák 16 mm. Samice i samec vypadají stejně. Jejich nohy jsou tmavě šedé, zobák černý, duhovky hnědé a neopeřený oční kroužek modrošedý.[2]

Opeření těla je černé s různou měrou iridiscentního odlesku. Hlava, horní část hřbetu a hrdlo jsou černé bez odlesku. Křídla a ocas jsou černé s kovově modrým, fialovomodrým nebo zeleným iridiscentním odleskem. Ocas působí hranatě, ke konci se rozšiřuje. Vnější (okrajová) ocasní pera jsou kratší než ostatní a zespoda mají několik nenápadných bílých příčných skvrn.[2][8]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

O biologii druhu je známo jen minimum informací. Jedná se o skrytě žijící kukačku, která se živí hmyzem.[2] Vokální projev zahrnuje sérii 8–10 stoupajících hvizdů.[8] O hnízdění kukačky černé se toho moc neví. Předpokládá se u ní parazitismus, nejsou však známy žádné hostitelské druhy.[6]

Ohrožení a početnost[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku černou za málo dotčený druh, nicméně přiznává, že populace je patrně na ústupu následkem úbytku přirozených stanovišť.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 423–424. (anglicky) 
  3. Transactions of the Linnean Society of London Zoology. 1877, roč. 2, čís. 1, s. 320. Dostupné online. (anglicky, latinsky) 
  4. Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010. S. 399. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b LOWTHER, Peter E. HOST LIST OF AVIAN BROOD PARASITES - 2 - CUCULIFORMES - Old World cuckoos [online]. Field Museum [cit. 2023-11-04]. S. 36. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-03. (anglicky) 
  7. SORENSON, Michael; PAYNE, Robert. A molecular genetic analysis of cuckoo phylogeny. In: PAYNE, Robert. The Cuckoos (Bird Families of the World). Oxford: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-19-850213-3. S. 68–94. (anglicky)
  8. a b c PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The Cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. S. 458–459. (anglicky) 
  9. Surniculus velutinus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22736098A95124668.en. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky) 
  • PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]