Kuňka východní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kuňka východní

Kuňka východní
Kuňka východní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: obojživelníci (Amphibia)
Řád: žáby (Anura)
Čeleď: kuňkovití (Bombinatoridae)
Rod: kuňka (Bombina)
Binomické jméno
Bombina orientalis
Boulenger, 1890

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kuňka východní je žába dorůstající délky 4 – 6 cm, vzhledem připomíná kuňky žijící v našich oblastech. Hřbet těla má bradavičnatý povrch s jedovými žlázami (z nichž vylučuje mléčnou tekutinu, která dráždí sliznici tlamy a oči nepřítele)[1] a je zbarven do zelených případně hnědých odstínů v kombinaci s černou. Bříško má oranžové až červené s černými skvrnami.Toto výstrařné zbarvení může být u odchovaných jedinců méně výrazné. Samička je většinou robustnější než sameček, který má delší a silnější přední končetiny.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tato kuňka žije v chladných pomalu tekoucích nebo stojatých vodách. Původem je ze Sibiře, severovýchodní Číny a Korey, v dnešní době se běžně vyskytuje také v Japonsku a přilehlých oblastech.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Dospělý jedinec kuňky východní je masožravec. Živí se převážně hmyzem a kroužkovci. Pulci se živí vodním planktonem a drobnými vodními korýši (buchankami, perloočkami atd.).Kuňky mají okrouhlý, málo pohyblivý, nevymrštitelný jazyk, proto chytají kořist přímo do čelistí.[2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělosti jedinci dosahují ve druhém roce života. Pohlavně dospělí samečci se na jaře po hybernaci začnou zdržovat v blízkosti vody a zvučným kuňkáním (připomínajícím štěkání) dávají najevo svou přítomnost samičkám. Jsou-li samičky připravené k páření, vyčkávají ve vodě. Sameček pak pomocí malých pářících mozolů na končetinách uchopí samičku v pánevní oblasti. Samičky pak vypouští vajíčka, které sameček rovnou oplodňuje. Samice nakladou přibližně 100 vajíček na vodní rostliny (počet vajíček závisí na stáří samičky). Pulci se z vajíček vylíhnou po 3 - 8 dnech. Metamorfóza nastává po 4 - 6 týdnech.[2]

Kuňka východní

Chov[editovat | editovat zdroj]

Kuňka východní je mezi chovateli značně oblíbená žabka. Tento druh je poměrně odolný a není na chov nikterak náročný. Doporučuje se chovat vícero jedinců v přiměřeně velkém akvateráriu. Polovinu až dvě třetiny plochy by měla tvořit vodní plocha o hloubce asi 10 cm. Jelikož vylučují jedovatý kožní sekret, není vhodné chovat kuňky východní společně s jiným druhem žab a je zapotřebí pravidelně čistit akvaterárium (kuňky jsou citlivé k vlastnímu toxinu). Vhodnou stravou jsou cvrčci, sarančata a jiný hmyz, také žížaly, nitěnky apod. Pulci se krmí vařeným špenátem, krmením pro rybičky, později pozřou i nitěnky. Aby se kuňky rozmnožovaly, je důležité je zazimovat. Zimování by mělo trvat alespoň dva měsíce na vlhkém, zastíněném místě, teplota prostředí by se měla pohybovat v rozmezí 3 – 8 °C. Zimování by měl předcházet asi dvoutýdenní půst, který následuje po měsíci vydatného krmení. Stravu je dobré doplnit o nějaké vitaminové a minerální přípravky.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JOHNSON, Jinny, a kol. Encyklopedie zvířat pro děti. Redakce Květuše Hrachová; překlad Tomáš Kapic; ilustrace John Francis a kol.; Odborný poradce Philip Whitfield. první. vyd. Prešov : Euromedia Group - Ikar, 2000. 262 s. ISBN 80-7202-697-6.  
  2. a b c Kuňky rodu bombina : Chov kuňky východní. Planeta zvířat [online]. srpen 2010, roč. 2010 [cit. 26.3.2011]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu