Kuňka východní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKuňka východní
alternativní popis obrázku chybí
Kuňka východní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď kuňkovití (Bombinatoridae)
Rod kuňka (Bombina)
Binomické jméno
Bombina orientalis
Boulenger, 1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuňka východní je žába dorůstající délky 4 – 6 cm, vzhledem připomíná kuňky žijící v našich oblastech. Hřbet těla má bradavičnatý povrch s jedovými žlázami (z nichž vylučuje mléčnou tekutinu, která dráždí sliznici tlamy a oči nepřítele)[2] a je zbarven do zelených případně hnědých odstínů v kombinaci s černou. Bříško má oranžové až červené s černými skvrnami.Toto výstrařné zbarvení může být u odchovaných jedinců méně výrazné. Samička je většinou robustnější než sameček, který má delší a silnější přední končetiny.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tato kuňka žije v chladných pomalu tekoucích nebo stojatých vodách. Původem je ze Sibiře, severovýchodní Číny a Korey, v dnešní době se běžně vyskytuje také v Japonsku a přilehlých oblastech.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Dospělý jedinec kuňky východní je masožravec. Živí se převážně hmyzem a kroužkovci. Pulci se živí vodním planktonem a drobnými vodními korýši (buchankami, perloočkami atd.).Kuňky mají okrouhlý, málo pohyblivý, nevymrštitelný jazyk, proto chytají kořist přímo do čelistí.[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pohlavní dospělosti jedinci dosahují ve prvním roce života. Pohlavně dospělí samečci se na jaře po hibernaci začnou zdržovat v blízkosti vody a zvučným kuňkáním (připomínajícím štěkání) dávají najevo svou přítomnost samičkám. Jsou-li samičky připravené k páření, vyčkávají ve vodě. Sameček pak pomocí malých pářících mozolů na končetinách uchopí samičku v pánevní oblasti. Samičky pak vypouští vajíčka, které sameček rovnou oplodňuje. Samice nakladou přibližně 100 vajíček na vodní rostliny (počet vajíček závisí na stáří samičky). Pulci se z vajíček vylíhnou po 3 - 8 dnech. Metamorfóza nastává po 4 - 6 týdnech.[3]

Kuňka východní

Chov[editovat | editovat zdroj]

Kuňka východní je mezi chovateli značně oblíbená žabka. Tento druh je poměrně odolný a není na chov nikterak náročný. Doporučuje se chovat vícero jedinců v přiměřeně velkém akvateráriu. Polovinu až dvě třetiny plochy by měla tvořit vodní plocha o hloubce asi 10 cm. Jelikož vylučují jedovatý kožní sekret, není vhodné chovat kuňky východní společně s jiným druhem žab a je zapotřebí pravidelně čistit akvaterárium (kuňky jsou citlivé k vlastnímu toxinu). Vhodnou stravou jsou cvrčci, sarančata a jiný hmyz, také žížaly, nitěnky apod. Pulci se krmí vařeným špenátem, krmením pro rybičky, později pozřou i nitěnky. Aby se kuňky rozmnožovaly, je důležité je zazimovat. Zimování by mělo trvat alespoň dva měsíce na vlhkém, zastíněném místě, teplota prostředí by se měla pohybovat v rozmezí 3 – 8 °C. Zimování by měl předcházet asi dvoutýdenní půst, který následuje po měsíci vydatného krmení. Stravu je dobré doplnit o nějaké vitaminové a minerální přípravky.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-10]
  2. a b JOHNSON, Jinny, a kol. Encyklopedie zvířat pro děti. Redakce Květuše Hrachová; překlad Tomáš Kapic; ilustrace John Francis a kol.; Odborný poradce Philip Whitfield. první. vyd. Prešov : Euromedia Group - Ikar, 2000. 262 s. ISBN 80-7202-697-6.  
  3. a b c Kuňky rodu bombina : Chov kuňky východní. Planeta zvířat [online]. srpen 2010, roč. 2010 [cit. 26.3.2011]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]