Kryry (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kryry
Schillerova rozhledna z roku 1906 na místě hradního jádra
Schillerova rozhledna z roku 1906 na místě hradního jádra
Základní informace
Výstavba počátek 14. století
Zánik 15. století
Stavebník Albert z Kryr
Současný majitel Město Kryry
Další majitelé z Ervěnic, páni z Janovic
Poloha
Adresa návrší nad městem, Kryry, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kryry
Kryry
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43729/5-1214 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryry (též Kozí hrady) jsou zaniklý šlechtický hrad z počátku 14. století. Rozkládal se na Kostelním vrchu nad městečkem Kryry. Opuštěn byl v průběhu 15. století. Z hradu se dochovaly pouze příkopy a val. Hradiště je chráněno jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavitelem hradu byl patrně Albert z rodu pánů z Ervěnic, který se poprvé psal podle Kryr v roce 1320.[2] Albrechtovi potomci vlastnili hrad zřejmě do začátku 70. let 14. století. V roce 1374 byl hrad v držení pánů z Janovic, kteří ho připojili k nedalekému panství Petrohrad. V průběhu 15. století byl hrad opuštěn; v roce 1483 už je uváděn jako pustý.[3] Poslední písemná zmínka o hradu pochází z roku 1577, kdy je nazýván Kozí hrady.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hradní příkop z rozhledny

O stavební podobě hradu nelze říci nic bližšího. Už na konci 18. století napsal topograf Jaroslav Schaller, že se na Kostelním vrchu nacházejí jen malé pozůstatky rozpadlého hradu.[4] V polovině 19. století uvádí František Alexandr Heber, že z hradu zbyly "pouze dvojité vysoké valy a několik pahorků a propadlin".[5] Poslední zděné relikty byly zničeny při stavbě Schillerovy rozhledny v roce 1906.

Hrad byl situován na ostrohu, který se severním směrem příkře svažuje k městečku. Z východní a jižní strany bylo vůči sousední planině hradní jádro chráněno dvojitým, dodnes dochovaným hlubokým příkopem. Prostor mezi oběma příkopy mohl být podle Tomáše Durdíka využitý jako předhradí s hospodářskými budovami.[6] Pokud současná rozhledna stojí na místě hradní věže, mohlo se v případě Kryr jednat o hrad bergfritového typu.

Přístup ke hradu[editovat | editovat zdroj]

Z náměstí v Kryrech je možné vystoupat pěšky křížovou cestou okolo kostela Narození Panny Marie na vrcholek kopce. Z náměstí rovněž vede asfaltová cesta objíždějící kopec zleva, kterou je možné dopravit se na vrchol vozidlem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-01]. Identifikátor záznamu 156058 : Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Profous, Antonín, Místní jména v Čechách 2, Praha 1949, s. 432
  3. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, díl 14, Praha 1936, s. 364.
  4. Schaller, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen. Saazer Kreis, sv. 7, Prag und Wien 1787
  5. Heber, František Alexandr, České hrady, zámky a tvrze. Severní Čechy, sv. 2, ed. Irena Bukačová, Argo, Praha 2006, s. 231, ISBN 80-7203-791-9
  6. Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Nakladatelství Libri, Praha 2000, s. 297, ISBN 80-7277-003-9

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kozihrady – hrad, s. 228. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Kryry, s. 364–365. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]