Kristus Pantokrator (Chilandar)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ikona Krista Pantokratora – Chilandar, Athos, 13. století

Kristus Pantokrator (Chilandar) – je ikona Ježíše Krista Pantokratora (Vševládce) ze srbského monastýru na svaté hoře Athos. Ikona je uložena v monastýrské klenotnici a je nejkrásnějším vyobrazením Krista na planetě. Při oslavě 2000 let křesťanství v Athénách a Jeruzalémě byla ikona vybrána jako planetární znamení.[1]

O ikoně[editovat | editovat zdroj]

Ikona Kristus Pantokrator v monastýru Chilandar je spolu s ikonou Matka Boží Odigitria dílo výjimečné umělecké kvality od vysoce nadaného umělce, napsaná kolem let 1260–1270.[1]

Kristus Pantokrator (z řečtiny Všemohoucí, Všudypřítomný) je ústředním obrazem v ikonografii Spasitele, který je zobrazován jako Vítězný, Nebeský král a Spravedlivý soudce. Jméno Pána "Vševládce" se opakovaně vyskytuje v Novém i Starém zákoně.[2]

První obrazy této ikonografie Spasitele se objevily v Byzanci ve IV. století. Postupem času se zdokonalovaly anatomické formy a umělecké dovednosti, takže v roce 1260 byl v athoském monastýru Chilandar napsán jeden z nejslavnějších byzantských obrazů Krista Pantokratora. Spolu s ním byla napsána ikona Přesvaté Bohorodice Odigitrie a umístěny v ikonostasu chilandarského katholikonu.[2]

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 13. století převládaly v ikonopisectví klasické ideály. Ikony mají správnou, klasickou formu, malba je složitá, laděná a harmonická. V obrazech není žádné napětí. Naopak, živý a konkrétní pohled Krista je klidný a přívětivý. V těchto ikonách se byzantské umění přiblížilo nejvyššímu možnému stupni přiblížení božského člověku.[3]

Kompozici této ikony představuje frontální obraz Ježíše Krista zobrazeného do pasu. Spasitel má na sobě tradiční roucho: červený chitón a modrý himation.[4] V levé ruce drží zavřenou knihu – Evangelium, které je okrášelné perlami a drahými kameny, a pravou ruku má složenou v gestu žehnání dvěma prsty. Monumentální podoba postavy Spasitele s přísným výrazem a velkou pravou rukou odkazuje na tradice ikonopisců raného křesťanského období. Tvář Ježíše Krista je provedena ve stylu palaiologovské renesance, je to tvář reflexní, s filantropickým výrazem, ikona v sobě spojuje složitou ikonografii a harmonii, není v ní emocionální napětí, ale naopak živý konkrétní pohled na Spasitele. V horních rozích ikony jsou nápisy christogramu IC XC, které naznačují, že se skutečně jedná o obraz Páně. Ačkoli zde chybí křížová svatozář, pravděpodobně kvůli ztraceným liniím barvy na zlatě. Umělecké ztvárnění nadaného a kvalifikovaného anonymního autora z Byzance řadí ikonu k vrcholným dílům byzantské malby a spojuje ji s mimořádnými nástěnnými malbami v monastýru Sopoćani.[1][2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Исус Пантократор. www.hilandar.info [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  2. a b c Христос Пантократор | Купить икону в Украине [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. (rusky) 
  3. ИСТОРИЯ ИКОНОПИСИ - ВИЗАНТИЯ ЧАСТЬ 4. VK [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  4. himation - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

USPENSKIJ, Leonid Alexandrovič; SACHAROV, Nikolaj. IKONA – OKNO DO VĚČNOSTI. Překlad Jana Baudišová. 1. vyd. Olomouc: Olomoucko-brněnská eparchie Pravoslavné církve v českých zemích, 2018. 540 s. ISBN 978-80-907376-0-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]