Krásný sloh
Krásný sloh nebo krásný styl je označení pro specifický umělecký sloh z období české gotiky v letech 1380–1420, který dozníval ještě po husitských válkách ve 40. letech 15. století. V širším smyslu ho lze považovat i za rozvinutou středoevropskou variantu gotického slohu, označovaného německy jako "weicher Stil" (měkký styl), jehož představitelem byl v Čechách mistr Teodorik. Krásný styl spojuje smyslovou stránku zobrazovaného výjevu se stránkou duchovní. Objevuje se především v malířství a sochařství, ponejvíce v tvorbě madon a piet. Vyznačuje se idealizujícím a kultivovaným výrazem tváří, štíhlými a často esovitě prohnutými postavami s oděvem splývajícím v bohatých záhybech.[1] Mimořádný rozvoj českého gotického umění té doby ovlivnili vedle domácích umělců i umělci povolaní z Francie, Itálie a Německa.[2]
Krásný sloh ovlivnil i tehdejší architekturu, která navazovala na činnost dvorské stavební huti Petra Parléře. Projevilo se to formálním vytříbením stavebních článků a neobvyklými klenebními útvary, jak to najdeme zejména v Kutné Hoře na stavbách chrámu sv. Barbory, kaple Božího těla, kostela Nejsvětější Trojice i Vlašského dvora.[3][4] Také česká knižní malba měla pozoruhodnou úroveň, jak to dokazují především iluminované rukopisy vytvořené pro krále Václava IV.[2]
Malířství
V malířství se krásný sloh vyznačoval měkkou modelací a jasnou, zářivou barevností obrazu. Jeho významným představitelem byl blíže neznámý mistr Třeboňského oltáře.[5] Příklady madon vytvořených v krásném slohu:
- Roudnická madona (asi z r. 1385–1390)
- Svatotrojická madona (kolem r. 1410)
- Svatovítská madona (1395–1415)
- Rynecká madona (těsně před 1419 nebo až po 1436)[6]
Sochařství
Pro madony vytvořené v období krásného slohu se vžil pojem „krásná madona“. Příklady:
- Plzeňská madona (1380–1384)
- Krumlovská madona (kolem roku 1393)
- Šternberská madona (snad 1390–1400)
- Vratislavská madona (1400–1408)
- Františkánská madona (kolem 1415)
Odkazy
Reference
- ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 4, k/l. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 424 s. ISBN 80-902555-6-6. S. 216.
- ↑ a b PIJOAN, José. Dějiny umění / 4. 1. vyd. Praha: Odeon, 1979. 333 s. S. 133–145.
- ↑ Deset století architektury: Krásný sloh v Kutné Hoře. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
- ↑ krásný sloh, česká gotika - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Mistr, který vytvořil krásný sloh. Vltava [online]. 2013-12-13 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Knihovna textů – Rynecká madona [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné online.
Literatura
- ROYT, Jan. Mistr Třeboňského oltáře. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 292 s. ISBN 9788024622620.
- HRBÁČOVÁ, Jana; PAVLÍKOVÁ, Markéta, et al. Piety krásného slohu (příspěvky ze sympozia). 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2017. 96 s. ISBN 978-80-88103-29-5.
