Vratislavská madona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vratislavská madona
Vratislavská madona
Vratislavská madona
Základní údaje
Autor anonym
Rok vzniku 1400
Umělecký směr gotika
Popis
Výška 113 cm
Šířka 47,5 cm
Materiál Polychromie
opuka
zlato
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislavská madona je gotická socha z období Krásného slohu, vytvořená dílnou Mistra Toruňské madony přibližně v letech 1400-1408.[1] Byla nalezena před rokem 1945 ve skladu Vratislavského muzea pro umělecký průmysl a starožitnosti (Museum für Kunstgewerbe und Altertümer) a je nyní umístěna v Národním muzeu ve Varšavě.

Socha Madony[editovat | editovat zdroj]

Opuková socha vysoká 113 cm, se stopami původní polychromie (bílý plášť s modrou podšívkou, zlacené lemy, koruna, vlasy[2]), byla zřejmě umístěna na samostatném podstavci neboť je sochařsky opracována ze všech stran. Typově odpovídá Toruňské madoně a nepochybně vznikla ve stejné dílně, ale sochař převzal některé motivy Krumlovské madony.[3]

Podle Kutala se jedná o vývojově mladší práci z doby, kdy docházelo k postupnému splývání obou zprvu zřetelně odlišených kompozičních typů. S Toruňskou madonou se shoduje popřením principu kontrapostu - umístěním dítěte nad pokrčenou levou volnou nohu. Zachovává také centrální hluboký záhyb drapérie, obkružující volnou ruku a dítě s jablkem. Složitý systém svislých záhybů pláště, který byl u Toruňské madony na levém boku, je přemístěn na pravou stranu, kde Marie drží na ruce Ježíška. Krumlovská madona drží oběma rukama dítě, které patrně svíralo v pravé ruce jablko a volnou rukou přidržovalo volný cíp jejího pláště. Podobný motiv, který sochař uplatnil u Vratislavské madony, dosti radikálně porušil původní kompoziční schéma a navíc nemá logické opodstatnění, neboť plášť je přehozen přes ruku matky a není třeba, aby byl přidržován.[4]

Stejný typ kompozice byl uplatněn u některých dílenských prací z pozdější doby, jako je Madona františkánského kláštera v Salzburku, Madona z Wetzlaru nebo Madona z Horbu (kolem 1420).

Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Toruňská madona
  • Krumlovská madona
  • Madona františkánského kláštera v Salzburku
  • Pieta z kostela sv. Alžběty ve Vratislavi
  • 1408 Madona v tympanonu kostela v Irrsdorfu
  • 1420 Madona z Horbu[5]
  • Madona z Wetzlaru, Kassel[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kutal A, 1962, s. 96-100
  2. Culture PL: Galeria Piekna madonna, Wroclaw
  3. Kutal A, Sochařství, Academia Praha 1970, s. 157
  4. Kutal A, 1962, s. 96
  5. Horber Madonna
  6. Karl Heinz Clasen, 1974, s. 207, obr. 80

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zygmunt Kruszelnicki: Piękne Madonny – problem otwarty. W: Teka Komisji Historii Sztuki VIII. Toruń: 1992, s. 31–105.
  • Anton Legner (hrsg.): Die Parler und der Schöne Stil 1350-1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern. Köln: 1978.
  • Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen. Herkunft, Entfaltung, Umkreis. Berlin, New York 1974, s. 201, obr. 22-26
  • Albert Kutal, Sochařství, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 157, obr. 32,33
  • Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU Praha, 1962

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]