Kostel svatého Mikuláše (Benešov)
| Kostel svatého Mikuláše v Benešově | |
|---|---|
 Pohled na kostel ze západní strany | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Benešov |
| Obec | Benešov |
| Souřadnice | 49°47′4,97″ s. š., 14°41′38,3″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | benešovský |
| Farnost | Benešov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Datum posvěcení | 1071 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Benešov, Česko |
| Ulice | Na Karlově |
| Kód památky | 23224/2-6 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše se nachází v Benešově na vrcholu návrší zvaném Karlov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Svým stářím patří mezi nejstarší sakrální stavby města. Přestože se uvádí, že k vysvěcení kostela došlo již v roce 1070 a toto stáří potvrzují i archeologické prameny, je dnešní stavba podstatně mladší. Tato raně gotická svatyně, pocházející ze 13. století, je v podstatě bazilikální trojlodí. Po požáru v roce 1420 byl kostel přestavěn v pozdně gotickém slohu a došlo ke zkrácení západní části kostela. K částečné přestavbě došlo v roce 1583. Po druhém vypálení v roce 1648 došlo následně k jeho obnově až v roce 1696. Další opravy v letech 1898, 1902 a 1914 podobu kostela nezměnily. V letech 1968-1969 prošel generální opravou, při níž došlo při odstranění starých nánosů. Následně byly odhaleny základní obrysy stavby, včetně původních oken, vzniklé zhruba ve 3. čtvrtině 13. století.[1][2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Celý kostel je v podstatě bazilika s trojlodím a polygonním presbytářem. Pod vrcholem štítu kostela je mozaika sv. Mikuláše pocházející z roku 1938. Do kostela lze dnes vstoupit dvěma vchody. Hlavní vchod, přístupný od západu, je vymezen lomeným portálem. Jižní vchod, s renesanční předsíní, má hruškovou profilaci ubíhající vzhůru. Z jižní strany kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Po pravé straně při pohledu z města je Horní zvonice. V ní zavěšen gotický zvon z roku 1322. Na západní straně od kostela se nalézá patrová fara. U kostela se nachází rozsáhlý hřbitov.[1]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Ve své podstatě je vybavení kostela barokní. V interiéru byla dochována barokní výzdoba - sochy od M. B. Brauna a nástěnné rokokové malby - cyklus 24 obrazů s výjevy ze života sv. Klementa od I. Raaba. K nejcennějším částem náleží hlavní oltář z roku 1696 zdobený akantovými řezbami. Obraz Assumpty patří k význačným regionálním památkám pozdní gotiky. Postupem času se vyhranila stojící Madona jako korunované Assumpty. Orámování květnicí celé postavy pochází z pozdní gotiky. Madona drží Ježíška s jablkem a žezlo. Tento obraz vznikl patrně za působení majitele panství Jaroslava ze Šternberka patrně před rokem 1500.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Římskokatolická farnost Benešov [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Svatého Mikuláše. www.turistika.cz [online]. [cit. 2020-05-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
