Přeskočit na obsah

Kostel svatého Petra a Pavla (Milonice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Petra a Pavla
v Milonicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresVyškov
ObecMilonice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátslavkovský
FarnostMilonice
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
Zasvěcenísvátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Specifikace
Stavební materiálkámen, cihla, omítka
Další informace
Kód památky22605/7-3718 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický chrám v Milonicích v okrese Vyškov. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Milonice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Doba vzniku kostela v obci nebyla přesně zjištěna. Zmínka o faře se však objevuje již v roce 1397, v 16. století přešla pod majetek podobojí. K obnovení katolické farnosti došlo v roce 1654. V letech 18051807, za panování knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna byl ve vsi náhradou za starý kostel postaven nový, zasvěcený sv. Petru a Pavlovi. [2]

Program záchrany architektonického dědictví

[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 100 000 Kč.[3]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1996 1997 1998
částka 1 900 1 100 1 100
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-08]. Identifikátor záznamu 133560 : Kostel svatého Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Historie farnosti [online]. Farnost Milonice [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  3. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]