Kostel svatého Josefa (Úherce)
| Kostel svatého Josefa | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°42′3,86″ s. š., 13°12′50,48″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcení | svatý Josef |
| Další informace | |
| Adresa | Úherce, Česko |
| Ulice | Náves |
| Kód památky | 42051/4-1639 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Josefa je novorománský kostel z roku 1901, který stojí v severozápadním koutu návsi v Úhercích.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historické pozadí
[editovat | editovat zdroj]Obec Úherce, ležící asi 1,5 km jižně od Nýřan, je poprvé připomínána v roce 1213, kdy král Přemysl Otakar I. potvrdil darování obce ženskému premonstrátskému klášteru v Chotěšově.[1] Do roku 1782 patřila ves Úherce do majetku tohoto kláštera. V roce 1785 byla udělena expozitura a od roku 1787 je v Úhercích fara s podacím právem opatu kláštera Teplá.
Barokní předchůdce
[editovat | editovat zdroj]Na místě současného kostela stával barokní kostel, který byl podle pramenu 11/" malý a skládal se z presbytáře třemi boky zakončeného, z obdélné lodi a z věže v průčelí. Původně měl malou vížku na střeše, hlavní věž byla přistavena teprve roku 1827. Místa v něm bylo pro 480 osob. Roku 1899 byl již ve stavu tak chatrném, že musel být uzavřen a v následujícím roce zbořen, aby uvolnil místo pro novostavbu. Po dobu stavby se bohoslužby konaly v dřevěném prozatímním kostelíku vystavěném pro tento účel.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]V roce 1900 bylo přikročeno ke stavbě kostela nového, k němuž 19. března opat tepelský Alfred Ambros Clementso slavnostně položil základní kámen. Stavba byla provedena podle plánu Františka Josefa Erharta z Plzně,[2][3] jiné prameny uvádí jako architekt Josefa Schaffera z Mariánských Lázní.[4][5]
Koncem roku 1901 byl kostel dokončen a dne 15. prosince jej konsekroval světící biskup dr. Václav Frind. Nový kostel byl zasvěcen sv. Josefu.
Využití a opravy
[editovat | editovat zdroj]Bohoslužby skončily v padesátých letech vystěhováním německého obyvatelstva. Objekt byl zemědělsky využíván do roku 2002. Kostel byl v akutním ohrožení existence, převzala jej obec a zahájila rozsáhlé záchranné práce.[4] V roce 2006 byla ustavena nadace,která se zabývá obnovou kostela.[6] Za dobu činnosti nadace se podařila kompletní střecha, osadit část vitrážových oken, hodiny a zvon na věži.[7][8]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kostel je vystavěn v novorománském slohu. Loď má v půdorysu tvar kříže, obě prostory příčné i podélné mají trámový strop. V jihovýchodním rohu mezi presbytářem a příčnou lodí stojí věž. Okna jsou trojitá, vyplněná malbami na skle. V okně severním je malba představující sv. Hroznatu s pohledy na klášter tepelský a chotěšovský. V okně jižním je malba představující sv. Norberta. Uvnitř příčné lodi je umístěn oltář sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého. Naproti těmto oltářům jsou výklenky, v jednom je křtitelnice, ve druhém socha panny Marie Lourdské.
Čtveřice nových zvonů byla ulita u Petra Hölzera, c. k. dvorního zvonaře, ve Vídeňském Novém Městě v roce 1901. Všechny jsou ozdobené znakem tepelským, největší z nich je zdoben reliéfy znázorňující skutky milosrdenství.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BAXA, Václav. Stodsko a Nýřansko na starých pohlednicích. 1.vyd.. vyd. Hostivice: Baron, 2016. 348 s. ISBN 978-80-88121-18-3.
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1.vyd.. vyd. Praha: Academia, 2004. 761 s.
- ↑ KAMPER, Jaroslav; WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Stříbrském.. Praha: Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy ,slovesnost a umění, 1908. 328 s.
- ↑ a b KRČMÁŘ, Luděk; SOUKUP, Pavel. Ohrožené kostely. Plzeň: Dominanty, 2007. 177 s.
- ↑ FOUD, Karel. Popis a historie kostela v Úhercích. Plzeň: NPÚ, 2001. 4 listy s.
- ↑ O kostele | Úherce Nadace. uherce-nadace.funsite.cz [online]. [cit. 2018-02-28]. Dostupné online.
- ↑ KOZÁK, Václav. Úherecký kostel je opuštěný padesát let. Plzeňský deník. 2002-01-14, s. 14.
- ↑ KORELUS, Pavel. Hodiny kostela v Úhercích budou po letech odbíjet. Plzeňský deník. 2016-11-29, s. 4.
- ↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého.. Svazek díl 2.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1908. 371 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Josefa na Wikimedia Commons - Kostel Úherce
- Galerie obrázků
