Kostel svatého Jana Křtitele (Mlázovy)
Kostel svatého Jana Křtitele | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Klatovy |
Obec | Kolinec |
Lokalita | Mlázovy |
Souřadnice | 49°18′49,27″ s. š., 13°24′20,74″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolická církev |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | Sušice-Nepomuk |
Farnost | Mlázovy |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Jan Křtitel |
Světitel | Svatý Jan Křtitel |
Další informace | |
Adresa | Kolinec, Česko |
Kód památky | 29181/4-3138 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jana Křtitele se nachází v obci Mlázovy v blízkosti zámeckého areálu. Jedná se o raně gotickou stavbu, která byla později barokně upravena.
Kostel situován při jihozápadním okraji obce, přímo sousedící se zámkem Mlázovy a zámeckým parkem. První písemná zmínka o vsi a kostele pochází z r. 1361.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemné zprávy o panství Mlázovy pocházejí z první třetiny 16. století, kdy existují záznamy o Janu Mlázovském z Těšnice a Petru Mlázovském z Těšnice na Mlázovech. Rod Jindřicha Tomka z Čejkov zde zůstává až do roku 1694. Potom tvrz s poplužním dvorem, pivovarem, chmelnicemi, zahradami a sady kupuje Jan Václav Příchovský z Příchovic. Od roku 1689 spadají Mlázovy pod farnost Kolinec. V roce 1712 se gotická tvrz s poplužním dvorem stala majetkem Jana Viléma Bernklau ze Schönreuthu, který roku 1721 na jejím místě dostavěl nový barokní zámek. Celý majetek o 4 roky později přešel na jeho dceru Barboru Kateřinu, provdanou Bergovou. V květnu 1773 zřizuje další vlastník zámku Jan Josef Bořek Dohalský z Dohalic zámecké kaplanství a spravuje ho až do roku 1788. Pak se majitelé střídají častěji.
Stavební fáze
[editovat | editovat zdroj]Kostel v obci Mlázovy pochází pravděpodobně z 1. pol. 14. st. (udává se datace 1310-40). Do tohoto období spadá stavba presbytáře s klenbou, vítězný oblouk, ostění portálu lodi, okno presbytáře na východní straně a zřejmě západní štít lodi. Později byla postavena sakristie, která byla následně upravována, a to tak, že byla zbourána západní stěna sakristie. Zde tedy vznikl prostor, pro vestavbu schodiště k oratoři. V 18. st. proběhly zásadní úpravy kostela. V tomto období jsou v lodi a presbytáři předělána okna, probourává se západní stěna pro nový vstup do lodi (později zazděn), je postavena kruchta se schodištěm, vzniká nový severní vstup, je probouráno nové okno na východní stěně a je zaklenuta sakristie. Na počátku 20. st. je provedena výmalba interiérů, upraven záklenek severního portálu lodi a zřejmě i postaven přístavek u jižní stěny lodi. V letech 2003-2004 proběhla oprava krovů a položena nová střešní krytina.[2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Až do 20. století sloužil kostel jako zámecká kaple. Jeho hlavní loď je polygonálně uzavřena pětibokým kněžištěm (presbytář) a opatřena sakristií a oratoří v patře. Presbytář s paprsčitě žebrovou klenbou je uprostřed zakončen hladkým svorníkem a prolomen čtyřmi okny z nichž pouze jedno s otvorem 15 cm je původní. Střechu kostela uzavírá cibulovitá kopule se zvonicí. Lomený oblouk s mělkým profilováním tvoří vchod na severní straně kostela. Hlavní loď kostela s plochým stropem je dlouhá 8,30 m a široká 7,60 m. Její interiér zdobí tři barokní oltáře se sochařskou výzdobou. Dochovala se původní křtitelnice a Madona s dítětem ze 14. století. V obvodní zdi kostelního hřbitova směrem na východ, je umístěna románská kaple.
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Kostel sv. Jana Křtitele v Mlázovech je orientovaná jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem bez opěrných pilířů, se čtvercovou sakristií po severní straně a oratoří v patře, bez věže. Loď kostela je širšího obdélného půdorysu, zatímco presbytář je užší, obdélný. Loď kostela je plochostropá se štukovým zrcadlem. Presbytář sklenut paprsčitou klenbou s žebry s klínovitým profilem. Kruchta není podklenuta. Interiér v presbytáři je osvětlen pěti okny, z nichž jedno je gotické, vysoké a úzké. Loď spolu s presbytářem jsou překryty sedlovou střechou, nad závěrem zkosenou do polygonální valby a nad sakristií je pultová střecha. Na západní straně se tyčí oplechovaná osmiboká věžička, tzv. sanktusník.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Jana Křtitele před rekonstrukcí
-
Západní strana původního vstupního portálu
-
Severní strana gotické přestavby
-
Pohled ze severu v blízkosti zámku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Zdroj: farní kronika
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons