Kostel svatého Jakuba Většího (Ratenice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolický kostel sv. Jakuba Staršího
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský kraj
Okres Kolín
Obec Ratenice
Souřadnice
Kostel svatého Jakuba Většího (Ratenice) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát Kolín
Farnost Pečky
Užívání bohoslužby neděle 09.40
Architektonický popis
Stavební sloh novobaroko
Odkazy
Adresa Ratenice
Kód památky 23154/2-2979 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Ratenicích je hřbitovní novobarokní filiální kostel z počátku 19. století. Náleží pod Římskokatolickou farnost Pečky, vikariát Kolín, arcibiskupství pražské.[1] Kostel byl v roce 1976 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[2] Nachází se jihovýchodně od návsi při silnici z Peček do Cerhenic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu 13. a 14. století byl v Ratenicích postaven gotický kostel, o němž je první písemná zmínka v roce 1352. Na přelomu 15. a 16. století zanikla fara a kostel se stal filiálním. Během doby byl kostel opravován (1695–1698), rozšířen v letech 1698–1700 o novou sakristii, schody na hudební kůr, kazatelnu, v roce 1713 byla prodloužena loď. V roce 1783 bylo nově postaveno kněžiště, které se zřítilo na přelomu let 1777 a 1778. Dne 25. července 1811 kostel vyhořel. Přestavba na novobarokní kostel byla zahájena v polovině roku 1823 a ukončeny v září téhož roku. V roce 1853 byla opravena střecha a nově pokryta pálenou taškou, střecha věže byla oplechována, v roce 1936 byl kostel opraven a elektrifikován, v letech 2004–2005 byla opravena fasáda.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je orientovaná zděná novobarokní jednolodní stavba na půdorysu obdélníku ukončena pravoúhlým kněžištěm s absidou a pravoúhlou sakristií. V západním průčelí je vsazena zděná hranolová věž. Z gotického kostela je zachováno částečně zdivo lodi a věž. Vysoká okna v lodi a v kněžišti jsou v šambránách zaklenuta obloukem.Střecha lodi je prejzová, sakristie má valbovou a věž zvonovitou střechu. Na severní straně věže je přistavěno schodiště.[3]

Kostel stál uprostřed hřbitova ohrazeného kamennou zdí. V roce 2017 byla opravena hřbitovní zeď, vstupní brána a přístupový chodník. Náklady ve výši cca 264 tisíc korun byly z větší části (70%) hrazeny z dotace Ministerstva zemědělství ČR.[4]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Loď má plochý strop zdobený nástropní freskou Nanebevzetí Panny Marie. V kněžiště je zaklenuto plackou s malbou hlavy Krista, absida s konchou a lunetami. Obrazy vytvořil v roce 1912 Adolf Liebscher. Kruchta má valené podklenutí.

Hlavní oltář je z roku 1870 s obrazem od malíře Josefa Hellicha. Po stranách jsou sochy světců, které vytvořil řezbář Eduard Veselý. Na evangelijní straně se nachází kazatelna z roku 1870 s obrazy sv. Cyrila a Metoděje a sv. Jana Neponmuckého. Na epištolní straně se nachází boční oltář s obrazem Krista od Adolfa Liebschera.[3][5]

Na kruchtě jsou dvou manuálové varhany s jedenácti rejstříky, které byly postaveny v roce 1912 kutnohorským varhanářem Antonínem Mölzerem.[6] V letech 2013–2014 proběhla generální oprava, kterou provedli varhanáři z Krnova a Sokolče. Na opravu kostela a varhan byla z Programu rozvoje venkova čerpána dotace ve výši 700 000 Kč. [7][8]

V letech 2010–2011 byla provedena rekonstrukce střechy a obnova nástropní fresky za přispění nadace ČEZ (240 000 Kč), obce Ratenice (20 000 Kč) a Římskokatolické farnosti Pečky (70 000 Kč).[9] V roce 2016 bylo zjištěno napadení dřevěného stropu dřevokaznou houbou. Byla provedena jeho oprava ve výši 375 tisíc korun za přispění finanční částky z Havarijního fondu Ministerstva kultury ČR.[10] V roce 2018 byly opraveny vitráže v oknech.[11]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Zvony z 18. století byly zničeny při požáru v roce 1811. Dva nové byly ulity v roce 1823 v pražské zvonařské dílně Karla Bellmanna. Větší o hmotnosti 265 kg byl rekvírován v roce 1917. V roce 1924 byl ulit nový zvon, který byl opět rekvírován v roce 1944.[12] Menší o průměru 62 cm je opatřen českým nápisem, datací a jménem zvonaře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam farností a duchovních správ :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-10]. Identifikátor záznamu 134142 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b Detail dokumentu - G0179991. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  4. Ratenický zpravodaj 2017. www.ratenice.cz [online]. 2017 [cit. 2019-04-22]. S. 5. Dostupné online. 
  5. Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  6. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  7. Obec Ratenice  |  Ratenické varhany se po desetiletích rozezněly v plné síle. www.ratenice.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  8. SVOBODA, Štěpán. Ratenické varhany se po desetiletích rozezněly v plné síle. Místní kultura [online]. 2014-10-08 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  9. KUDLÁČEK, Luděk. Ratenická zpravodj 2011. www.ratenice.cz [online]. 2011 [cit. 2019-04-22]. Roč. 1, s. 9. Dostupné online. 
  10. Ratenický zpravodaj 2016. www.ratenice.cz [online]. 2016 [cit. 2019-04-22]. S. 5 a 6. Dostupné online. 
  11. Ratenický zpravodaj 2018. www.ratenice.cz [online]. 2018 [cit. 2019-04-22]. S. 8. Dostupné online. 
  12. Kolín. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha, str. 222. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]