Kostel svatého Jakuba (Sandoměř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Jakuba
Pohled ze Staroměstského náměstí
Pohled ze Staroměstského náměstí
Místo
Stát Polsko Polsko
Obec Sandoměř, Svatokřížské vojvodství
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická církev
Provincie lubelská
Diecéze sandoměřská
Děkanát Sandoměř
Farnost Obrácení svatého Pavla
Status rektorátní kostel
Architektonický popis
Stavební sloh románsko-gotický
Výstavba o 1226-o 1236
Specifikace
Odkazy
Oficiální web Dominikáni
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Římskokatolický kostel svatého Jakuba v polské Sandoměři (v Staromiejské ulici) byl vybudován v letech 12261250 nákladem Iwa Odrowąże, spolu s komplexem bývalého dominikánského kláštera. Jedná se o trojlodní baziliku v pozdně románském slohu s cihlovým portálem.

Sadok a společníci[editovat | editovat zdroj]

Boční kaple dominikánských mučedníků byla postavena v letech 1603—1606 v pozdně renesančním slohu. Kaple připomíná události z roku 1260, kdy byl klášter napaden mongolskými vojsky. 2. února byl zabit Sádok, jeho spolubratři a mnoho obyvatel města, kteří se ukryli v kostele. Kostel se pak stal místem uctívání dominikánských bratří, kteří zde byli zavražděni.

Obraz Panny Marie Růžencové[editovat | editovat zdroj]

Dominikánský řád šířil modlitbu růžence a také v tomto kostele je ctěn obraz Panny Marie s Ježíškem, tzv. Panny Marie Růžencové. Obraz pochází z první poloviny sedmnáctého století a je odvozen z obrazu Panny Marie v Čenstochové.

Svatojakubská cesta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Malopolská cesta svatého Jakuba.

V roce 2009 otevřelo Malopolsko cestu svatého Jakuba, vedoucí z Sandoměřa do Krakova. Trasa sleduje starou středověkou cestu do Santiaga de Compostela. Navazuje na jiné komunikace ve Slezsku a na Moravě, a nakonec na trasy v České republice, Německu, Francii a Španělsku. Budoucí plány zahrnují otevření úseku z Lublinu do Sandoměře.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]