Kostel svatého Bartoloměje (Pošná)
Souřadnice: 49°27′31,69″ s. š., 15°2′23,78″ v. d.
| Kostel svatého Bartoloměje v Pošné | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Pelhřimov |
| Obec | Chotěboř |
| Souřadnice | 49°27′31,69″ s. š., 15°2′23,78″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | pelhřimovský |
| Farnost | Pacov |
| Status | filiální kostel |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost Pacov |
| Zasvěcení | svatý Bartoloměj |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesanční, barokní |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Další informace | |
| Adresa | Chotěboř, Česko |
| Kód památky | 32794/3-3258 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Bartoloměje je římskokatolický kostel v obci Pošná a pacovské farnosti. Dříve patřil farnosti v Pošné, která začátkem 21. století zanikla. Od 3. května 1958 je kulturní památkou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o kostelu pochází z období mezi léty 1369–1384.[pozn. 1] K barokní přestavbě kostela došlo roku 1680.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednolodní kostel románského základu, stojící uprostřed bývalého hřbitova. Později byl renesančně a barokně upravován. Prostor presbytáře s křížovou klenbou je od lodi oddělen hrotitým triumfálním obloukem. V interiéru se dále nachází tribuna ve věži,[2] nástěnné gotické malby a varhany, jež prošly v roce 1988 opravou.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Existuje i ještě starší písemná zmínka z roku 1235, v níž je zmiňován šlechtic Nimirus de Posna. Jedná však zřejmě o zaniklou ves Pošná u Starého Hobzí.[2][3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-27]. Identifikátor záznamu 144396 : Kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b HEJHAL, Petr. Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 92 s. ISBN 978-80-210-6100-2. Kapitola Doba změn: 12. století - 1. polovina 13. století, s. 77.
- ↑ ŠKVRŇÁK, Jan. První vrstva šlechtických predikátů na jihozápadní Moravě ve vztahu k sídlům. Brno, 2011 [cit. 2024-01-27]. Bakalářská práce. Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Libor Jan. s. nečíslováno. Dostupné online.
- ↑ Kostely farnosti. Římskokatolická farnost Pacov [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online.
- ↑ BIEBLOVÁ, Jitka. Václav Marek a Jan Šnébergr – amatérské varhanářství ve Vyšším Brodě. České Budějovice, 2019 [cit. 2024-01-27]. 59 s. Bakalářská práce. Katedra hudebná výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Martin Horyna. s. 26. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons
