Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Teplá-Třebenice)
| Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé | |
|---|---|
 Bývalý řádový dům oblátů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé, dnes penzion "Klášter“ | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Třebenice |
| Lokalita | Teplá |
| Souřadnice | 50°29′22,14″ s. š., 13°57′58,37″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Sutom |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Neposkvrněné početí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1926–1927 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický klášterní, filiální[1] kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé je sakrální stavba, která je součástí bývalého konventního domu (kláštera) oblátů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1710 byl v místě objeven železitý léčivý pramen. Následně při něm byla postavena dřevěná kaple zasvěcená Navštívení Panny Marie. Léčivé účinky pramene daly vzniknout i malým lázním a Teplá se stala vyhledávaným poutním místem. V roce 1768 byla původní dřevěná kaple stržena a na jejím místě byla postavená kamenná kaple. Protože se jednalo o poutní místo, byla lokalita vybrána řádem Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, kteří zde v letech 1926–1927 postavili klášter Neposkvrněného početí Panny Marie s kostelem téhož zasvěcení.[2] Kostel byl spojený s klášterem a od počátku byl vytápěný.[3] Kolem roku 1940 byl konvent oblátů v Teplé uzavřen.[2] Ke konci II. světové války byl německou státní správou nuceně vykoupen jako zařízení pro německé uprchlíky z východních oblastí. Po skončení války byl do kláštera umístěn dětský domov a poté objekt patřil Pionýrské organizaci. Budova však pomalu chátrala. Ve druhé dekádě 21. století je klášterní budova známá pod názvem Penzion Klášter a nabízí ubytování a související služby.[3] Prostory kostela spadají do duchovní správy sutomské farnosti.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 184–185.
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 199.
- ↑ a b Třebenice – Teplá [online]. [cit. 2016-07-05]. Dostupné online.
