Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Teplá-Třebenice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé
Bývalý řádový dům oblátů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé, dnes penzion "Klášter“
Bývalý řádový dům oblátů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé, dnes penzion "Klášter“
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Třebenice
Lokalita Teplá
Souřadnice
Kostel Neposkvrněného početí P. Marie v Teplé-Třebenicích
Kostel
Neposkvrněného početí P. Marie
v Teplé-Třebenicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Sutom
Status filiální kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Výstavba 19261927
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický klášterní, filiální[1] kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé je sakrální stavba, která je součástí bývalého konventního domu (kláštera) oblátů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1710 byl v místě objeven železitý léčivý pramen. Následně při něm byla postavena dřevěná kaple zasvěcená Navštívení Panny Marie. Léčivé účinky pramene daly vzniknout i malým lázním a Teplá se stala vyhledávaným poutním místem. V roce 1768 byla původní dřevěná kaple stržena a na jejím místě byla postavená kamenná kaple. Protože se jednalo o poutní místo, byla lokalita vybrána řádem Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, kteří zde v letech 1926–1927 postavili klášter Neposkvrněného početí Panny Marie s kostelem téhož zasvěcení.[2] Kostel byl spojený s klášterem a od počátku byl vytápěný.[3] Kolem roku 1940 byl konvent oblátů v Teplé uzavřen.[2] Ke konci II. světové války byl německou státní správou nuceně vykoupen jako zařízení pro německé uprchlíky z východních oblastí. Po skončení války byl do kláštera umístěn dětský domov a poté objekt patřil Pionýrské organizaci. Budova však pomalu chátrala. Ve druhé dekádě 21. století je klášterní budova známá pod názvem Penzion Klášter a nabízí ubytování a související služby.[3] Prostory kostela spadají do duchovní správy sutomské farnosti.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 184-185. 
  2. a b MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 199. 
  3. a b Třebenice – Teplá [online]. [cit. 2016-07-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]