Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Teplá-Třebenice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé
Bývalý řádový dům oblátů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé, dnes penzion "Klášter“
Bývalý řádový dům oblátů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé, dnes penzion "Klášter“
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Třebenice
Lokalita Teplá
Souřadnice
Kostel Neposkvrněného početí P. Marie v Teplé-Třebenicích
Kostel
Neposkvrněného početí P. Marie
v Teplé-Třebenicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Sutom
Status filiální kostel
Užívání příležitostné
Architektonický popis
Výstavba 19261927
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický klášterní, filiální[1] kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplé je sakrální stavba, která je součástí bývalého konventního domu (kláštera) oblátů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1710 byl v místě objeven železitý léčivý pramen. Následně při něm byla postavena dřevěná kaple zasvěcená Navštívení Panny Marie. Léčivé účinky pramene daly vzniknout i malým lázním a Teplá se stala vyhledávaným poutním místem. V roce 1768 byla původní dřevěná kaple stržena a na jejím místě byla postavená kamenná kaple. Protože se jednalo o poutní místo, byla lokalita vybrána řádem Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, kteří zde v letech 1926–1927 postavili klášter Neposkvrněného početí Panny Marie s kostelem téhož zasvěcení.[2] Kostel byl spojený s klášterem a od počátku byl vytápěný.[3] Kolem roku 1940 byl konvent oblátů v Teplé uzavřen.[2] Ke konci II. světové války byl německou státní správou nuceně vykoupen jako zařízení pro německé uprchlíky z východních oblastí. Po skončení války byl do kláštera umístěn dětský domov a poté objekt patřil Pionýrské organizaci. Budova však pomalu chátrala. Ve druhé dekádě 21. století je klášterní budova známá pod názvem Penzion Klášter a nabízí ubytování a související služby.[3] Prostory kostela spadají do duchovní správy sutomské farnosti.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 184-185. 
  2. a b MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 199. 
  3. a b Třebenice – Teplá [online]. [cit. 2016-07-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]